Světelská pahorkatina
Dnes je Světelská pahorkatina tématem, které pokrývá širokou škálu diskuzí a debat ve společnosti. Od svého dopadu na politiku až po důsledky pro každodenní život, Světelská pahorkatina dokázal upoutat pozornost a zájem velkého počtu lidí. Bez ohledu na perspektivu, ze které se k němu přistupuje, se dnes Světelská pahorkatina stalo velmi aktuálním tématem. Jak pokračujeme ve zkoumání tohoto fenoménu, je důležité pečlivě zkoumat jeho různé aspekty a pochopit, jak ovlivňuje náš neustále se měnící svět. V tomto článku budeme dále zkoumat Světelská pahorkatina a jeho význam v našich životech.
| Světelská pahorkatina | |
|---|---|
 Údolí Olešenského potoka pod Zdeslavicemi | |
| Nejvyšší bod | 601 m n. m. (Žebrákovský kopec) |
| Rozloha | 339 [1] km² |
| Střední výška | 315 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Hornosázavská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Křemešnická vrchovina, Vlašimská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Čestínská pahorkatina, Třebětínská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Podloží | kutnohorské krystalinikum (svory, pararuly, ortoruly, migmatity, amfibolity), moldanubický pluton (žuly) |
| Povodí | Klejnárka, Sázava, Výrovka |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-2B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světelská pahorkatina je geomorfologický podcelek Hornosázavské pahorkatiny rozkládající se na území okresů Havlíčkův Brod a Kutná Hora. Tato členitá pahorkatina je tvořena převážně rulami a žulami. Nejvyšším jejím vrcholem je Žebrákovský kopec (601 m), který se nachází severozápadně od Světlé nad Sázavou. Převážnou část pahorkatiny odvodňují pravostranné přítoky řeky Sázavy, které směřují od severu k jihu. Severní část odvodňují řeky Klejnárka a Výrovka.
Geomorfologické členění (okrsky)
- Čestínská pahorkatina (západní část)
- Třebětínská pahorkatina (východní část)
