Brtnická vrchovina
V moderním světě je Brtnická vrchovina stále důležitější v různých oblastech společnosti. Ať už v kulturní, vědecké, technologické nebo společenské oblasti, Brtnická vrchovina se stal tématem velkého zájmu a debat. Jeho dopad byl nejen hmatatelný v každodenním životě lidí, ale také poznamenal před a po ve způsobu, jakým organizace a společnosti fungují. V tomto článku prozkoumáme dopad Brtnická vrchovina v různých kontextech, analyzujeme důsledky, které má na společnost, a nabídneme zamyšlení nad jeho významem v současnosti a budoucnosti.
| Brtnická vrchovina | |
|---|---|
 Velký Špičák | |
| Nejvyšší bod | 734 m n. m. (Špičák) |
| Rozloha | 1132[1] km² |
| Nadřazená jednotka | Křižanovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Bítešská vrchovina, Humpolecká vrchovina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda, Dačická kotlina, Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina[2] |
| Podřazené jednotky | Třešťská pahorkatina, Špičák, Kosovská pahorkatina, Puklická pahorkatina, Zašovský hřbet, Řehořovská pahorkatina, Čechtínská vrchovina, Markvartická pahorkatina, Starohobzská vrchovina, Otínská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | rula |
| Povodí | Jihlava |
| Souřadnice | 49°18′40″ s. š., 15°30′40″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-5B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brtnická vrchovina je geomorfologický podcelek Křižanovské vrchoviny rozkládající se na území okresu Jihlava. Jde o plochou vrchovinu, kterou tvoří krystalické břidlice (převažují ruly) s hlubinnými vyvřelinami. Nadmořská výška činí 578,4 m. Povrch tvoří dlouhé hřbety oddělené podélnými sníženinami. V severní části jsou hřbety ve směru sever–jih v příčném profilu výrazně nesouměrné. Mřížovitá říční síť s údolím řeky Jihlavy. Nejvyšším bodem je Velký Špičák (733 m) ležící ve stejnojmenném okrsku.[3] Nejnižším místem je koryto řeky Jihlavy v nadmořské výšce 415 metrů.[1] Podloží se skládá z moldanubika (pararula, svor, ortorula, migmatit, amfibolit), moldanubického plutonu (žula) a třebíčského plutonu (žula a syenit).[1]
Okrsky
- Třešťská pahorkatina
- Špičák
- Kosovská pahorkatina
- Puklická pahorkatina
- Zašovický hřbet
- Řehořovská pahorkatina
- Čechtínská vrchovina
- Markvartická pahorkatina
- Starohobzská vrchovina
- Otínská pahorkatina
Reference
- ↑ a b c BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Brtnická vrchovina, s. 89–91.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 125.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brtnická vrchovina na Wikimedia Commons
