V dnešním světě je Hrušovo tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v akademické, sociální, politické nebo kulturní oblasti, Hrušovo je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Hrušovo, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Prostřednictvím hloubkového a objektivního výzkumu se budeme snažit plně porozumět důležitosti a důsledkům Hrušovo dnes.
Hrušovo | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°30′46″ s. š., 20°2′59″ v. d. |
Nadmořská výška | 273 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Banskobystrický |
Okres | Rimavská Sobota |
Tradiční region | Gemer |
![]() ![]() Hrušovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,8 km² |
Počet obyvatel | 172 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 10,9 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Ján Sklenár (SMER-SD) |
Vznik | 1297 (první písemná zmínka) |
Telefonní předvolba | 047 |
PSČ | 980 26 (pošta Lukovištia) |
Označení vozidel (do r. 2022) | RS |
NUTS | 557757 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrušovo (maďarsky Balogrussó) je obec na Slovensku v okrese Rimavská Sobota, asi 10 km jihovýchodně od města Hnúšťa, na horním toku říčky Blh. Žije zde 172[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1297. Skládá se z částí Hrušovo, Ostrany a Striežovce, které byly původně samostatnými obcemi. Ve všech třech stojí evangelické kostely.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrušovo na slovenské Wikipedii.