Hradišťany (České středohoří)

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Hradišťany (České středohoří), prozkoumáme jeho mnohé aspekty a odhalíme jeho dopad na různé oblasti života. Od svého vlivu na současnou společnost po svůj význam v historii, přes své implikace v populární kultuře a svůj význam v akademické oblasti, Hradišťany (České středohoří) zanechala svou stopu v mnoha aspektech lidské existence. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho původ, vývoj a budoucí potenciál, odhalíme jeho tajemství a poskytneme kompletní a obohacující vizi Hradišťany (České středohoří). Připravte se na cestu za poznáním a poznáním tohoto vzrušujícího tématu.

Hradišťany
Pohled na Hradišťany od severovýchodu, z modré turistické trasy v osadě Lukov.
Hradišťany od severovýchodu
Vrchol753 m n. m.
Prominence236 m ↓ Černčice
Izolace6,7 km → Milešovka
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Českého středohoří #2
Poznámkavaly hradiště, rozhledy
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeské středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Medvědická vrchovina / Hradišťanská část
Souřadnice50°30′28″ s. š., 13°52′13″ v. d.
Hradišťany
Hradišťany
Horninanefelinit, trachyt
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradišťany (německy Radelstein) je nefelinitový a trachytový vrch. Jedná se o druhý nejvyšší vrchol Českého středohoří dosahující nadmořské výšky 753 m.[1] Nalézá se asi sedm kilometrů jihozápadně od Milešovky v CHKO České středohoří zhruba pět kilometrů severozápadně od obce Třebívlice, odkud sem také vede červená turistická značka. Většina kopce včetně vrcholové části spadá do katastrálního území Mukov obce Hrobčice v okrese Teplice.

Historie

Na travnaté náhorní plošině jsou jasně zřetelné stopy po pravěkém hradišti oválného či kruhového tvaru, které bylo obklopeno dvojitým valem z čedičových kamenů. Val je místy vysoký až dva metry. Jedná se o hradiště z doby knovízké kultury (pozdní doba bronzová až doba železná, 8. až 6. století př. n. l.). Jde o významnou archeologickou lokalitu.

Přírodní poměry

Vrch je tvořen hrásťově vyzdviženým tělesem na nefelinitovém příkrovu, ze kterého vybíhá směrem k severozápadu trachytový hřbet. Plochý, mírně ukloněný vrchol lemují strmé svahy s mrazovými sruby, osypy a balvanovými proudy. Svahy jsou porostlé smíšenými lesy se smrky, buky a javory.[2]

Na ploché vrcholové části se nachází přírodní rezervace Hradišťanská louka vyhlášené k ochraně rostlinných společenstev podhorské louky, ve kterém je možné nalézt řadu vzácných druhů rostlin jako je upolín nejvyšší, hadí mord nízký, mochna bílá, kostřava ametystová, lilie zlatohlavá, plicník úzkolistý, hrachor různolistý a další. Vstavačovité rostliny (orchideje), které byly vůdčím motivem pro někdejší vyhlášení přírodní rezervace, se již po mnoho let nevyskytují. Vymizely především vinou nevhodného hospodaření na lokalitě.[3]

Galerie

  • PR Hradišťanská louka
    PR Hradišťanská louka
  • PR Hradišťanská louka
    PR Hradišťanská louka
  • Hradišťany (na obzoru vpravo) od jihovýchodu, z Plešivce
    Hradišťany (na obzoru vpravo) od jihovýchodu, z Plešivce

Reference

  1. ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online. 
  2. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Hradišťany, s. 164. 
  3. ↑ Chráněná území ČR I. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Hradišťanská louka, s. 235. 

Externí odkazy