Knovízská kultura
Knovízská kultura je téma, které v průběhu let vyvolalo zájem a kontroverze. Stalo se předmětem debat, výzkumů a diskuzí v různých oblastech, od politiky po vědu. Jeho relevance a význam z něj činí téma obecného zájmu, protože přímo či nepřímo ovlivňuje společnost. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Knovízská kultura s cílem nabídnout úplný a obohacující přehled tohoto tématu.
Knovízská kultura mladší doby bronzové ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště Knovíz u Slaného, se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami kanibalismu a vychází ze středodunajské mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950/920 před naším letopočtem. Její příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala hradiště. Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z bronzového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).[1]
Knovízská kultura sousedila na severu s kulturou Lužickou, patrně etnicky spadající k Venetům.
Z doby knovízské kultury byly na území Prahy a okolí nalezeny bronzové předměty a z Vltavy byl vyloven meč s rukojetí zdobenou volutou.[zdroj?!]
Kultura přechází v mladší fázi (1000 př. n. l. až 800 př. n. l.) do kultury štítarské.[1]
Reference
- ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Knovízská kultura, s. 148–150.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu knovízská kultura na Wikimedia Commons
