Dnes je Homérské hymny vysoce aktuální téma, které se týká nás všech, ať už si toho uvědomujeme nebo ne. Jak se svět ubírá směrem ke stále nejistější budoucnosti, Homérské hymny se stává základní součástí našich životů a ovlivňuje způsob, jakým interagujeme s naším prostředím, s ostatními lidmi a dokonce i se sebou samými. Proto je nutné ponořit se do znalostí a porozumění Homérské hymny, abychom mohli čelit výzvám, které se objevují v tomto měnícím se světě. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Homérské hymny a prozkoumáme jeho důsledky, aplikace a důsledky v našich životech.
Homérské hymny mají rozdílný rozsah (od 3 do 582 veršů)[2] i charakter, některé z nich jsou orfické (nábožensko-mystické).[2] Byly nejspíše určené k přednesu na různých kultovních místech (Délos, Delfy, Eleusis) a přednášeli je rapsódové jako úvod k recitacím z Homéra.[2] Podle rozsahu se homérské hymny rozdělují na dvě části, na tzv. velké (v následujícím přehledu první čtyři) a malé, přičemž ve velkých je silně rozvinut epický prvek.
Přehled hymnů
Hymnus na Apollóna, (546 veršů), pravděpodobně nejstarší a nejspíše ze dvou hymnů složený hymnus,[1] popisující narození Apolónna na Délu a založení veštírny v Delfách.
Hymnus na Dioskúry, (19 veršů), druhý z hymnů věnovaný těmto hrdinům.
Česká vydání
Homérovy hymny, epigramy a batrachomyomachie, čili, Chvalozpěvy, nápisy a žab a myší vojna, nákladem Karla Janského, Tábor1881, šestiměrem epickým na český jazyk převedl Hynek Jaroslav Mejsnar,