Otakar Smrčka

V současnosti je Otakar Smrčka tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho význam není omezen na jeden sektor nebo oblast zájmu, ale pokrývá širokou škálu kontextů a situací. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na globální ekonomiku se Otakar Smrčka ukázal jako extrémně důležitý problém, který nezůstane bez povšimnutí. Jak pokračujeme ve zkoumání a lepším pochopení aspektů souvisejících s Otakar Smrčka, objevují se nové příležitosti a výzvy, které vyžadují hloubkovou analýzu a pečlivé zvážení. V tomto článku se blíže podíváme na různé aspekty Otakar Smrčka a jeho dopad na náš dnešní svět.

JUDr. Otakar Smrčka
Narození1. září 1897
Litovel
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. března 1943
Breslau
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtípopraven
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníadvokát
Choťano
Dětidvě
RodičeFrantišek Smrčka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Smrčka (1. září 1897 Litovel – 12. března 1943 Breslau) byl český advokát, činovník Sokola a odbojář popravený nacisty.

Život

Před druhou světovou válkou

Otakar Smrčka se narodil 1. září 1897 v Litovli v rodině advokáta Františka Smrčky. Rodina byla vlastenecky založena a již od mládí byl členem olomoucého Sokola, jeho otec byl i zakladatelem olomoucké sokolské župy. Během první světové války byl nasazen na ruské frontě v Haliči. Zde vážně onemocněl a po vyléčení již nebyl uznán schopným pro polní službu, působil poté u týlové instituce v Brně. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v Olomouci převzal po svém otci advokátní kancelář. Bydlel v Hodolanech v dnešní ulici Smrčkova a v Olomouci ulice Švermova 7. Měl zdravotní problémy a proto se nemohl naplno věnovat sokolskému cvičení, o to více se zaměřil na činovnictví a vzdělavatelství. V roce 1934 byl zvolen starostou sokolské župy Olomoucké, tuto funkci vykonával až do svého zatčení. Společensky se angažoval i v jiných spolcích mj. ve Spolku pro postavení pomníku prezidentu Masarykovi v Olomouci a v Klubu přátel umění.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 se Otakar Smrčka zapojil do protinacistického odboje. Stal se členem oblastního velitelství Obrany národa a za tuto činnost byl 19. srpna 1940 zatčen gestapem. Vězněn a vyslýchán byl v Olomouci, na Mírově a v Breslau, zde poté odsouzen k trestu smrti a 12. března 1943 popraven. Urna s jeho popelem je umístěna v kolumbáriu Husova sboru v Olomouci.

Posmrtné připomínky

Kámen zmizelých Otakara Smrčky (vlevo) ve Švermově ulici v Olomouci
  • V červnu 1945 byla po Otakaru Smrčkovi pojmenována olomoucká sokolská župa
  • V roce 1947 vyšla kniha Památce bratra dr. Otakara Smrčky
  • Před domem ve Švermově ulici čp. 1036/7 v Olomouci, kde Otakar Smrčka bydlel, mu byl v roce 2015 umístěn Kámen zmizelých[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kámen zmizelých Otakara Smrčky na stránkách Židovské obce v Olomouci

Literatura

Externí odkazy