Henrik Gabriel Porthan
V tomto článku prozkoumáme Henrik Gabriel Porthan a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od doby, kdy se Henrik Gabriel Porthan objevil na veřejné scéně, zachytil představivost lidí a vyvolal intenzivní debatu o jeho významu a relevanci. Tento fenomén nepochybně zanechal v populární kultuře nesmazatelnou stopu a ovlivnil způsob, jakým společnost vnímá a přistupuje k široké škále problémů. V tomto článku budeme zkoumat více dimenzí Henrik Gabriel Porthan a jeho vliv v oblastech, jako je mimo jiné politika, technologie, vzdělávání. Budeme také analyzovat různé perspektivy, které existují ohledně Henrik Gabriel Porthan, což umožní úplnější a obohacující pochopení jeho důležitosti v aktuálním panoramatu.
| Henrik Gabriel Porthan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. listopadu 1739 Viitasaari |
| Úmrtí | 16. března 1804 (ve věku 64 let) Turku |
| Povolání | historik, pedagog, spisovatel a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Královská akademie v Turku |
| Ocenění | rytíř Řádu polární hvězdy |
| Rodiče | Sigfrid Porthan[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henrik Gabriel Porthan (8. listopadu 1739, Viitasaari – 16. března 1804, Turku) byl profesor a knihovník Královské akademie v Turku a významná postava finského osvícenství v 18. století, někdy přezdívaný Otec finského dějepisectví.
Byl studentem Daniela Juslenia, učitelem Franse Michaela Franzéna a inspiroval následující generaci finských autorů, básníků a badatelů, z nichž většina patřila mezi zakladatele Společnosti pro finskou literaturu v roce 1831. Během pobytu Josefa Dobrovského v Turku byl Porthan Dobrovskému průvodcem.
Psal pojednání o finské historii, mytologie, poezii a jiných oblastech humanitních věd. V letech 1776–1778 vydal v pěti dílech studii o finském folklóru a poezii, De Poësi Fennica, která měla velký význam pro probuzení zájmu veřejnosti o finský folklor a sloužila jako základ pro pozdější folkloristická studia a sběry. Byl také jedním ze zakladatelů společnosti Aurora a redaktorem prvních finských novin, Tidningar ugifne af et sällskap i Åbo, založených v roce 1771. Na jeho myšlenky navázala skupina vzdělanců působících na akademii v Turku, kteří byli syti racionálních osvícenských myšlenek a hledali nové intelektuální podněty, které našli v romantismu. Přestavitelé této skupiny otevřeli otázku hledání národní finské identity spojenou se zaměřením na vývoj finštiny jako národního jazyka, který pomůže národu k samostatnosti.[2]
Reference
- ↑ Henrik Gabriel Porthan. Dostupné online.
- ↑ HIMMELOVÁ, Tereza. Stručná historie východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví. Praha 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Lenka Fárová, Ph.D. S. 36-39. Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrik Gabriel Porthan na Wikimedia Commons
