Henovník bílý
V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Henovník bílý. Ať už je váš zájem o toto téma jakýkoli, ať už kvůli jeho historickému významu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu na různé oblasti studia, jsme si jisti, že najdete fascinující informace. Budeme se zabývat klíčovými aspekty Henovník bílý, od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu let, kromě analýzy jeho důležitosti dnes. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na Henovník bílý nebo teprve začínáte, tento článek má pro každého něco. Připravte se objevit vše, co potřebujete vědět o Henovník bílý!
 Henovník bílý | |
|---|---|
 Henovník bílý (Lawsonia inermis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | kyprejovité (Lythraceae) |
| Rod | henovník[2] (Lawsonia) |
| Binomické jméno | |
| Lawsonia inermis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henovník bílý (Lawsonia inermis), česky též henna bílá, je 2 až 6 metrů vysoká kvetoucí rostlina z čeledi kyprejovité (Lythraceae), pocházející z tropických a subtropických oblastí Afriky, jižní Asie a severní Oceánie. Je to jediný druh rodu henovník.
Rozšíření
Roste v tropických savanách, nejčastěji v zeměpisné šířce mezi 15° a 25° severní šířky od Afriky k západnímu Tichomoří, kde produkuje také nejvyšší obsah barviva při teplotách mezi 35 °C a 45 °C. Kritická teplota pro tuto rostlinu je 5 °C, ve které nevydrží delší období a tedy hyne. Barvivo je soustředěno především v listech nejvíce pak v řapících.
Henna je komerčně pěstována v západní Indii, Pákistánu, Maroku, Jemenu, Íránu, Afghánistánu, Somálsku, Súdánu a Libyi.
Použití a pěstování
Již po tisíciletí se pěstuje pro své hladké podlouhlé listy, z nichž se po usušení a nadrcení získává prášek zelené či hnědočervené barvy. V něm je obsaženo velké množství zejména červených pigmentů, které se dobře vážou s proteiny. Proto se henna používá zejména na barvení vlasů, nehtů, kůže, hedvábí a vlny. Šťáva z květů se používá jako přísada do kosmetických přípravků.
Henna se také využívá pro své léčebné vlastnosti. Regeneruje a zpevňuje vlasy, pomáhá při problémech s lupy a je velice vhodná i při alergiích kůže, mykózách či ekzémech. Je přirozeně antibakteriální a antiseptická. Již ve starověkém Egyptě sloužila k barvení paruk a k mumifikačním účelům, používala se též jako afrodiziakum či protijed.
Druhy henny
- Červený henna pudr – zabarvuje kůži do červena. Je vhodný zejména jako svatební tetování, nebo pro tanečnice kathaku. Vhodný je spíše pro světlou pleť.
- Hnědý henna pudr – užívá se k aplikaci henny na ruce, nohy, tělo i moderní tetování.
- Černý henna pudr – směs prášku z henny a chemikálií. Je v něm mnoho syntetických přísad proto, aby barvil černě. U některých lidí vyvolává silné alergické reakce[3].
- Rostlinný henna pudr – nejčastěji se používá k barvení vlasů. Je to směs prášku z henny a bylinek. Je ideální pro regeneraci vlasů.
- Neutrální henna pudr – vyrábí se z různých druhů lístečků henny. Používá se jako symbol na náhrobní kameny jako požehnání.
- Henna pasta – prodává se v hliníkových tubách s plastikovým hrotem přímo k aplikaci. Je nutné dbát na datum spotřeby.
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Malování hennou , Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Datum poslední revize 2009?, <http://www.khsstc.cz/dokumenty/malovani-hennou_1492_160_1.html Archivováno 11. 7. 2015 na Wayback Machine.>
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu henna bílá na Wikimedia Commons - Galerie henna bílá na Wikimedia Commons
