Guldbergův–Waagův zákon
V dnešním světě se Guldbergův–Waagův zákon stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra publika. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni je Guldbergův–Waagův zákon předmětem diskuzí a debat, které generují nejrůznější názory a pozice. S pokrokem společnosti a technologií nabyla role Guldbergův–Waagův zákon nový rozměr, což vedlo ke zvýšení jeho důležitosti a relevance v různých aspektech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme vývoj Guldbergův–Waagův zákon, jeho dopad na dnešní společnost a možné vyhlídky do budoucna vyplývající z jeho rostoucí relevance.
Guldbergův–Waagův zákon, známý také jako zákon působení aktivních hmot nebo jen zákon působících hmot, je zákon v chemické kinetice, který popisuje vztah mezi rychlostí chemické reakce a koncentrací výchozích látek (reaktanty).
- V roce 1864 formulovali norští chemici Cato Maximilian Guldberg a Peter Waage tento zákon, který říká, že rychlost chemické reakce je přímo úměrná součinu koncentrací reagujících látek, přičemž každý faktor je umocněn na odpovídající stechiometrický koeficient reakce.
- Jiná formulace zákona zní: rychlost chemické reakce je v každém okamžiku reakce přímo úměrná aktivní hmotě reagujících látek.
Kinetická rovnice
Pro obecnou reakci ve tvaru:
A + B ⇄ C + D
Kinetická rovnice:
lze rychlost reakce v vyjádřit kinetickou rovnicí:
v = k ⋅ m ⋅ n
kde:
- v je rychlost reakce,
- k je rychlostní konstanta,
- a jsou molární koncentrace reaktantů A a B,
- m a n jsou řády reakce s ohledem na jednotlivé reaktanty.
Nebo kinetická rovnice pro přímou reakci:
v1 = k1 ⋅ cA ⋅ cB
kde:
- v1 je rychlost přímé reakce,
- k1 je rychlostní konstanta pro přímou reakci.
v2 = k2 ⋅ cC ⋅ cD
kde:
- v2 je rychlost zpětné reakce,
- k2 je rychlostní konstanta pro zpětnou reakci.
Rovnice pro chemickou rovnováhu z výše uvedeného má pak tvar:
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guldbergův–Waagův zákon na Wikimedia Commons
