Greenova–Taova věta

V tomto článku se podrobně podíváme na téma Greenova–Taova věta, protože je to téma, které dnes vyvolalo velký zájem. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Greenova–Taova věta předmětem debat a diskuzí v různých oblastech. V průběhu let se Greenova–Taova věta vyvíjel a získal různé významy v závislosti na kontextu, ve kterém je analyzován. Proto je důležité ponořit se do jeho povahy, jeho charakteristických vlastností a důsledků, které má na každodenní život. Podobně budou řešeny různé perspektivy a přístupy, které nám umožní mít komplexní vizi Greenova–Taova věta, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci dnes.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: Bez zdrojů, lze doplnit např. dle enwiki

Greenova-Taova věta je tvrzení z oboru teorie čísel dokázané v roce 2004 Benem Greenem a Terencem Taem, které říká, že posloupnost prvočísel obsahuje libovolně dlouhé aritmetické posloupnosti. Jinými slovy, pro libovolné přirozené číslo k lze nalézt k-prvkovou aritmetickou posloupnost prvočísel. Věta je rozšířením Szemerédiho věty a je speciálním případem Erdősovy-Turánovy hypotézy.

Věta je čistě existenční tvrzení a důkaz nenabízí konstrukční postup, jak slibované existující posloupnosti nalézt.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Matematika