Google Chrome

Google Chrome
Logo
Screenshot prohlížeče Google Chrome verze 75 ve Windows 10Screenshot prohlížeče Google Chrome verze 75 ve Windows 10
VývojářGoogle Inc.
První vydání2. září 2008
Aktuální verze125.0.6422.14 (24. dubna 2024)
Operační systémAndroid 4.1 a vyšší
Chrome OS
IOS 9 a vyšší
GNU/Linux (GTK v2.24 a vyšší)
macOS 10.9 a vyšší
Windows 10 a vyšší
PlatformaIA-32, x64, ARMv7
Vyvíjeno vC++
Typ softwaruwebový prohlížeč, mobilní prohlížeč
LicenceBSD licence (zdrojové kódy a spustitelný Chromium)
Google Chrome Terms of Service (spustitelný Google Chrome)
Webwww.google.com/chrome
Český webwww.google.cz/chrome
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Google Chrome (česká výslovnost , anglická ) je víceplatformní webový prohlížeč vyvíjený společností Google. Poprvé byl vydán roku 2008 pro operační systém Microsoft Windows a později byl přenesen na systémy Linux, MacOS, iOS a Android; prohlížeč je také hlavní součástí operačního systému Chrome OS, kde slouží jako platforma pro webové aplikace.

Většina zdrojového kódu Chrome pochází ze svobodného a otevřeného projektu Google Chromium, ale samotný Chrome je šířen jako sice bezplatný, ale uzavřený freeware. Původním vykreslovacím jádrem prohlížeče byl WebKit, ale Google z něj nakonec vytvořil alternativní verzi (fork) nazvanou Blink; všechny varianty prohlížeče Chrome kromě pro systém iOS nyní používají jádro Blink.


K dubnu 2020 analytik webu StatCounter odhadoval, že Chrome má 68 % celosvětového podílu webových prohlížečů (po špičce 72 %) na tradičních stolních počítačích a 64 % napříč všemi platformami. Díky tomuto úspěchu rozšířila společnost Google značku „Chrome“ na další produkty: operační systém Chrome OS, Chromecast, Chromebook, Chromebit, Chromebox, a Chromebase.

Historie

Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt odmítal plány na vytvoření vlastního prohlížeče, nicméně v roce 2004 se už spekulovalo o tom, že Google „něco vlastního“ chystá. Na prohlížeči se pracovalo od roku 2006, kdy Google zaměstnal vývojáře Firefoxu Bena Goodgera a Darina Fishera. Vývojáři prohlížeč poskládali z různých projektů otevřeného software, kromě WebKitu to byly např. Netscape Portable Runtime, Network Security Services, NPAPI, Skia Graphics Engine a SQLite.

První oficiální beta verze pro systém Microsoft Windows vyšla 20. září 2008 a to ve 43 jazycích včetně češtiny.

Funkce

Zabezpečení

Chrome pravidelně načítá aktualizace ze dvou černých listin (jednu pro phishing a jednu pro malware) a varuje uživatele, když se pokoušejí navštívit škodlivou stránku. Služba je k dispozici všem vývojářům pomocí veřejného rozhraní Google Safe Browsing API. Při zařazení na černou listinu kontaktuje Google majitele webových stránek, protože ti o existenci malware nemusejí vědět.

Chrome obvykle vytvoří pro každou záložku samostatný proces, čímž efektivně od sebe jednotlivé panely izoluje a může též zabránit malwaru, aby se do systému nainstaloval, ale celý model alokace procesů je složitější. V návaznosti na princip nejnižších privilegií je každý proces zbaven maxima ze svých oprávnění. Může využívat procesor pro výpočty, ale nemůže zapisovat nebo číst soubory z citlivých oblastí (např. dokumenty, plocha) – jde o obdobu „Chráněného režimu“ v prohlížeči Internet Explorer v systému Windows Vista a Windows 7. Sandbox Team, který tuto vlastnost naprogramoval, vytvořil pomocí specifických funkcí systému obdobu vězení, ze kterého se izolovaný proces nedostane. Škodlivý software běžící v jednom panelu pak není schopen zjistit čísla kreditních karet vložených v jiném panelu, komunikovat se vstupy myši, zajistit spuštění programu při startu systému a bude ukončen po zavření panelu. Tato vlastnost vytváří uvnitř systému víceúrovňový bezpečnostní model se dvěma úrovněmi: uživatel a sandbox. Sandbox může reagovat jen na výzvy uživatele. V Linuxu je pro sandboxing používán seccomp režim.

Pluginy, jako je Adobe Flash Player, nejsou typicky standardizovány a nemohou být umístěny do sandboxu podobně jako panely. Často musí běžet na úrovni nebo dokonce nad úrovní zabezpečení samotného prohlížeče. Pro snížení možnosti úspěchu útoku skrze plugin jsou pluginy spouštěny v oddělených procesech, které komunikují s renderovacím jádrem a to pak běží s velmi malými oprávněními ve vlastním procesu pro každý panel zvlášť. Pluginy budou muset být upraveny pro provoz v rámci této softwarové architektury v návaznosti na výše zmíněný princip nejnižších oprávnění.

Funkce soukromého prohlížení s názvem „anonymní režim“ brání prohlížeči v ukládání jakékoliv informace o historii a cookies z navštívených internetových stránek. Anonymní režim je podobný soukromému procházení v aplikaci Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera či Safari.

Dne 7. srpna 2019 bylo do kódu prohlížeče přidáno varování, které se zobrazilo při nastavení proměnné prostředí SSLKEYLOGFILE, což umožnilo únik privátních klíčů pro šifrování protokolu https. Nebylo ale očekáváno, že se toto varování dostane do stabilní verze prohlížeče, protože tuto techniku používají antiviry a hrozilo by, že tyto by pak musely používat jiné, méně stabilní, přístupy.

Blokování malware

Statistiky ukazují, že uživatelé mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou podvedeni ke stažení malware, než že budou ohroženi jeho použitím. V nedávné studii, Chrome 10 blokoval pouze 13 % nebezpečných adres a je na třetím místě se Safari a Firefoxem. Naopak Internet Explorer 9 blokoval 92 % malwaru s filtrováním adres a 100 % s filtrováním adres. Internet Explorer 8, na druhém místě zablokoval 90 % malwaru. Malware, který se instaluje bez vědomí uživatele, nebyl ve studii zahrnut.

Od verze Chrome 17 prohlížeč nabízel vlastní funkci ochranu proti phishingu a malwaru. V testu NNS labs z března 2014 skončil celkově Chrome třetí (70,7 %), jako druhý se umístil čínský Liebao (Cheetah) (85,1 %) a na prvním místě skončil IE (99,9 %).

Pluginy

Dne 30. března 2010 Google oznámil, že nejnovější vývojová verze Chrome zahrnuje Adobe Flash plugin jako součást prohlížeče, takže není nutno stahovat a instalovat ho samostatně; Flash bude aktualizován jako součást vlastní aktualizace Chrome. Podpora Javy je k dispozici v Chrome s Java 6 Update 12 a výše. Podpora Javy pod macOS byla poskytována updatem Javy vydaným 18. května 2010.

Zpočátku Chrome podporoval všechny pluginy NPAPI, od verze 35, kdy jejich podporu ukončil, nadále podporuje jen Pepper Plugin API (PPAPI). Pluginy NPAPI však v prohlížeči, pokud to umožňuje výrobce, nadále fungují např. Java, ale nepodporuje vkládání ovládacích prvků ActiveX.

Motivy

Od Google Chrome 3.0 mohou uživatelé instalovat motivy pro změnu vzhledu prohlížeče. Mnoho volných motivů třetích stran je k dispozici v online galerii Chrome Web Store.

Rozšíření

Od verze Chrome 4 jsou oficiálně k dispozici i rozšíření prohlížeče. Jedná se vlastně o prográmky, které rozšiřují možnosti prohlížeče. Jde např. o různá tlačítka pro nastavení, programy na blokování reklam a flashe, RSS čtečky, předpovědi počasí, VPN, zálohy stránek nebo hry. Existují i rozšíření pro správu karet a uvolnění operační paměti, které snižují náročnost na operační paměť, za kterou je Google Chrome dlouhodobě kritizovaný.

Zpočátku šlo tyto programy instalovat i z jiných zdrojů, dnes hlavně kvůli bezpečnosti (od 27. května 2014 pro uživatele Windows), lze stahovat tyto programy jen z oficiálního Internetového obchodu Chrome.

Experimentální funkce

Jde o takové skryté nastavení prohlížeče. Lze jimi povolit či zakázat např. 3D akceleraci, úpravu dotyku, ukládání stránek ve formátu MHTML atd. Tyto funkce jsou občas nestabilní a mohou zapříčinit pád prohlížeče či vymazání údajů, proto se doporučuje jejich použití jen zkušeným uživatelům.

Lze je nalézt po zadání chrome://flags do adresového řádku prohlížeče.

Automatický překlad stránek

Počínaje verzí Google Chrome 4.1 je přidán v panelu vestavěný překladač od společnosti Google. Překlad je v současné době k dispozici pro 52 jazyků.

Zástupci aplikací a webů

Chrome umožňuje vytvořit si pro své oblíbené weby či aplikace zástupce přímo na ploše, v nabídce start či v panelu snadné spuštění. Po následném kliknutí na ikonku se načte samostatné okno Chrome, bez karet, tlačítek, adresního řádku nebo nabídek. Samotné základní menu lze pak vyvolat kliknutím na ikonku Chrome v záhlaví rámce stránky.

Do Not Track

Tato funkce říká webům, aby nesledovali a nesbírali o uživatelích informace např. k posílání cílené reklamy do prohlížeče, či poskytování údajů třetím stranám. Bohužel v současné době (rok 2014) Do Not Track většina webů ignoruje.

Chrome tuto funkci obsahuje od verze 23.

Správce úloh

Jedná se o monitor všech aktivních procesů prohlížeče. Udává údaje o stránkách, rozšířeních, pluginech, jejich obsazení v paměti, zatížení cpu, gpu atd. Pomocí správce je možno zamrzlé procesy či ty co spotřebovávají moc paměti i ukončit.

Lze najít v Menu, další nástroje nebo lze vyvolat pomocí kláves ⇧ Shift+Esc.

Správa barev

Chrome podporuje správu barev podle specifikací ICC v2 na všech platformách od verze 22. Na macOSu i verzi ICC v4.

Synchronizace

Prohlížeč umožňuje synchronizovat uživatelům své záložky, nastavení a historie ve všech zařízeních a systémech, prostřednictvím účtu !!!Google.Je tam chyba již nejde synchronizace na internetu je spousty dotazů na toto téma a nikdo si s tím neví rady na podpoře mlčí !!!!!

Centrum nápovědy

Prohlížeč nemá k dispozici klasickou offline nápovědu, známou z jiných programů, ale tzv. on-line nápovědu. To mimo jiné znamená, že jí lze spustit, až když je uživatel připojen k síti; tento jistý handicap vynahrazuje bohatou databází nápověd, rad a řešení problémů.

Kanály a aktualizace vydávání

Chrome využívá pro své vydávaní od roku 2009 tři kanály relací, dev, beta a stable. Jak už názvy napovídají, dev kanál je pro relace ryze experimentální a nové, mnoho funkcí je následně testováno a jen hrstka se dostává do stavu, že je následně uznáno jako funkční a praktické. Následně se tyto funkce dostávají i do beta relace, která je podrobena širokému testování a následně, pokud se projeví jako stabilní, jsou překlopeny do stable verze prohlížeče.

Rychlost celého procesu je proměnlivá, ale v kostce lze říci, že se od roku 2010 dev verze objevují zhruba jednou až dvakrát týdně, zatímco beta a stable verze v průměru jednou za 6 týdnů. Samozřejmě beta verze je oproti stable asi o měsíc posunutá.

Mimo těchto kanálů je tu ještě canary; jedná se o tzn. noční vydání, je aktuálnější než verze dev, může být nainstalována souběžně s verzí stable, ale na druhou stranu nemůže být výchozím prohlížečem. Samozřejmostí pak jsou občasné chyby a zamrzání, to ale to k vývojové verzi tak nějak patří. Aktualizuje se většinou každou noc.

Automatické aktualizace

Chrome obsahuje funkci automatické aktualizace prohlížeče; to mimo jiné znamená, že pokud program zjisti novou verzi je ihned stažena a po restartu ihned funkční. Tato funkce má zajistit, že jste neustále chráněni nejnovějšími aktualizacemi zabezpečení. Vše se děje na pozadí a uživatel není tímto procesem nějak rušen. Aktualizaci lze zkontrolovat i ručně, stačí v hlavním Menu vybrat možnost O aplikaci Google Chrome.

Chrome Web Store

Prohlížeč Chrome od své 9. verze může využívat i Internetový obchod Chrome, odkud lze zdarma i za peníze stáhnout nové motivy vzhledu, rozšíření, nebo například i hry.

Chrome pro firemní použití

První verze byla uvolněna v prosinci 2010, ale teprve od verze 24 je Chrome skutečně připraven k plnohodnotnému využívání ve firemní sféře. K dispozici jsou instalační balíčky MSI jak pro 32 tak i 64bitovou verzi systému Windows (pro ostatní systémy se instaluje klasická instalace Chrome). Z větší části než u prohlížeče pro normální uživatelé se zde využívají cloudové služby a správy více než 100 zásad zabezpečení a různých nastavení skupin.

Chrome pro mobilní operační systém Android

V únoru 2012 vyšla první verze pro mobilní systém Android. Byla založená na desktop verzi Chrome 16; obsahovala podporu Google účtů, synchronizaci, anonymní režim či předvyplněné heslo do služeb, jako je YouTube, Mail a Analytics.

Chrome pro mobilní operační systémy iOS

V červnu 2012 – byla vydána první stabilní verze Google Chrome 19.0.1084.60 pro iOS 4.3 a novější, založená na desktop verzi 19.0.1084.52.

Chromium

Chromium je otevřený a svobodný projekt stojící za Google Chromem a je vydávaný pod svobodnou licencí BSD. Funkčně se takřka s Chromem shoduje, ale používá mírně odlišný design a logo. Též se liší v absenci vestavěného Flash playeru, automatických aktualizacích a RLZ knihovny.

Neoficiální verze Chromia

Operační systém Chrome OS

První oficiální verze operačního systému Chrome OS byla představena dne 7. prosince 2012 v San Francisku; systém je založen na prohlížeči Chrome a značně redukovaném Linuxu, z většiny využívá Google on-line aplikace a cloudové služby. Je šířen pod licencí GPL verze 2 a běží jak na platformě x86, tak i ARM (obě 32- i 64-bit). Pro svou jednoduchost a minimální hardwarové nároky je určen pro netbooky a mobilní zařízení s přístupem na internet. Pro tyto malé notebooky se ujalo na trhu označení Chromebook a jsou vyráběny celou řadou výrobců od ASUSu, Aceru, Samsungu, DELLu, HP až po např. Lenovo.

  • Google Chrome – 1.0 vydána (11. prosinec 2008)
  • Google Chrome – 2.0 vydána (24. květen 2009)
  • Google Chrome – 3.0 vydána (12. říjen 2009)
  • Google Chrome – 4.0 vydána (25. leden 2010)
  • Google Chrome – 5.0 vydána (21. květen 2010)
  • Google Chrome – 6.0 vydána (2. září 2010)
  • Google Chrome – 7.0 vydána (21. říjen 2010)
  • Google Chrome – 8.0 vydána (2. prosinec 2010)
  • Google Chrome – 9.0 vydána (3. únor 2011)
  • Google Chrome – 10.0 vydána (8. březen 2011)
  • Google Chrome – 11.0 vydána (27. duben 2011)
  • Google Chrome – 12.0 vydána (7. červen 2011)
  • Google Chrome – 13.0 vydána (2. srpen 2011)
  • Google Chrome – 14.0 vydána (16. září 2011)
  • Google Chrome – 15.0 vydána (25. říjen 2011)
  • Google Chrome – 16.0 vydána (13. prosinec 2011)
  • Google Chrome – 17.0 vydána (8. únor 2012)
  • Google Chrome – 18.0 vydána (28. březen 2012)
  • Google Chrome – 19.0 vydána (15. květen 2012)
  • Google Chrome – 20.0 vydána (26. červen 2012)
  • Google Chrome – 21.0 vydána (31. červenec 2012)
  • Google Chrome – 22.0 vydána (25. září 2012)
  • Google Chrome – 23.0 vydána (6. listopad 2012)
  • Google Chrome – 24.0 vydána (10. leden 2013)
  • Google Chrome – 25.0 vydána (21. únor 2013)
  • Google Chrome –  26.0 vydána (26. březen 2013)
  • Google Chrome – 27.0 vydána (21. květen 2013)
  • Google Chrome – 28.0 vydána (9. červenec 2013)
  • Google Chrome – 29.0 vydána (20. srpen 2013)
  • Google Chrome – 30.0 vydána (1. říjen 2013)
  • Google Chrome – 31.0 vydána (12. listopad 2013)
  • Google Chrome – 32.0 vydána (14. leden 2014)
  • Google Chrome – 33.0 vydána (20. únor 2014)
  • Google Chrome – 34.0 vydána (8. duben 2014)
  • Google Chrome – 35.0 vydána (20. květen 2014)
  • Google Chrome – 36.0 vydána (16. červenec 2014)
  • Google Chrome – 37.0 vydána (26. srpen 2014)
  • Google Chrome – 38.0 vydána (7. říjen 2014)
  • Google Chrome – 39.0 vydána (18. listopad 2014)
  • Google Chrome – 40.0 vydána (21. leden 2015)
  • Google Chrome – 41.0 dev a beta verze – 41.0.2272.35 Beta (28. leden 2015)
  • Google Chrome – 42.0 dev a beta verze – 42.0.2288.8 Dev (29. leden 2015)
  • Google Chrome – 43.0 vydána (20. květen 2015)

Rychlost JavaScriptu

Jíž od prvních verzí vyniká prohlížeč velkou rychlostí interpretace javascriptového kódu, jedna z beta verzí se dokonce umístila na webu CNET jako první před Firefoxem a IE (v testu nebyla ještě započínaná Opera).

Pří testování JavaSriptu Chrome 27 s jádrem WebKit na webu TomsHardware skončil prohlížeč na třetím místě (nepočítá se Opera Next) za druhým Firefoxem a první Operou.

Nové jádro Blink dopadlo o poznání lépe, na blogu Midas proběhl test nejpoužívanějších prohlížečů a Chrome 31 skončil první, před druhou Operou a třetím Firefoxem.

Systémové požadavky

Doporučené požadavky pro optimální chod Chromu jsou:

Kritika

Vynucené přihlašování uživatele do prohlížeče

Ve verzi Chrome 69 bylo zavedeno vynucené jednotné přihlašování uživatele k prohlížeči a službám Googlu, které funguje tak, že když se uživatel přihlásí k nějaké službě Googlu, automaticky se toto přihlášení aplikuje i na samotný prohlížeč Google Chrome. Podle některých analytiků je takové chování potenciálním problémem pro soukromí uživatelů. Po vlně kritiky této funkce Google oznámil, že ve verzi Chrome 70 má být možnost automatického přihlašování do prohlížeče vypínatelná.

Omezení mazání historie

V Google Chrome byla omezena možnost mazání cookies tak, že cookies od Googlu nebylo možné smazat. Možnost smazání všech cookies byla Googlem ohlášena pro verzi Chrome 70.

Úvahy o změně v zobrazení URL

S verzí Chrome 69 se objevily úvahy o změně zobrazení URL, protože se tvar adresy zkomplikoval a podle Googlu uživatelé přestali mít jasno, která část URL k čemu slouží. V rámci experimentu byl zaveden systém, který zobrazuje pouze doménu a celou URL zobrazí až po kliknutí na adresní řádek, ovšem pro velmi nepříznivé přijetí byl tento experiment ukončen.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Google Chrome na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Google Chrome on the App Store . Apple Inc., rev. 2017-10-26 . (ITunes Preview). Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ LEXTRAIT, Vincent. The Programming Languages Beacon . 2016 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (anglicky) 
  3. ↑ Google Chrome Terms of Service . . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Google going its own way, forking WebKit rendering engine . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Desktop Browser Market Share Worldwide | Statcounter Global Stats . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Browser Market Share Worldwide | Statcounter Global Stats . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c KRČMÁŘ, Petr. Chrome má 10 let: nejrozšířenější prohlížeč používá 60 % uživatelů. root.cz . Internet Info, 2018-09-03 . Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  8. ↑ StatCounter Global Stats - Browser, OS, Search Engine including Mobile Usage Share . StatCounter . Top 5 Browsers Nov - Dec 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c KRČMÁŘ, Petr. Chrome změnil vzhled, má generátor hesel a chce upravit zobrazení URL. root.cz . Internet Info, 2018-09-05 . Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  10. ↑ Philipp Lenssen. Google on Google Chrome – comic book . 2008-09-01 . Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PŘÍJMENÍ, Marc. Marc Chung: Chrome's Process Model Explained . 2008-09-05 . Archivovaná stránka. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-18. (anglicky) 
  12. ↑ Robert Hensing. Chrome Sandboxing . Microsoft, 2008-09-03 . (Robert Hensing's Blog). TechNet. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Google Chrome . Google, 2008-09-01 . Google Book Search. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ BARTH, Adam, Collin Jackson, Charles Reis, and The Google Chrome Team. The Security Architecture of the Chromium Browser . Stanford Security Laboratory . Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Markus Gutschke. Re: PATCH 2/2 x86-64: seccomp: fix 32/64 syscall hole . 2009-05-06 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-24. (anglicky) 
  16. ↑ Jake Edge. Google's Chromium sandbox . 2009-08-19 . Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Anonymní prohlížení . Google . (Nápověda Google Chrome). Dostupné online. 
  18. ↑ a b LAWRENCE, Eric. Spying on HTTPS. text/plain . 2019-08-11 . Dostupné online. 
  19. ↑ HUGHES, Brian. Virus Bulletin : 2010 – Social engineering trumps a zero-day every time . Virus Bulletin . Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ BRIGHT, Peter. Internet Explorer 9 utterly dominates malware-blocking stats . Ars Technica, 2011-07-15 . (BIZ & IT). Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Web Browser Group Test Socially-Engineered Malware . NSS Labs, 2014-03-31 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-03. (anglicky) 
  22. ↑ PAUL, Ryan. Google bakes Flash into Chrome, hopes to improve plug-in API . WIRED Media Group, 2010-03-31 . (BIZ & IT3/31/2010). Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Java and Google Chrome Browser . Oracle . Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Issue 10812 – chromium – No java plugin support yet . Google, 2009-04-21 . Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Glen Murphy. A splash of color to your browser: Artist Themes for Google Chrome . Google, 2009-10-05 . Google Chrome Blog. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Google Chrome Themes Gallery . Google . Chrome web store. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Support Google Chrome – Automatic web page translation . Google. (Google Chrome Help). Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Stephen Shankland. Speed test: Google Chrome . CBS Interactive Inc, 2008-10-07 . (CNET Business Tech). Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-01. (anglicky) 
  29. ↑ OVERA, Adam. JavaScript And DOM Performance - Chrome 27, Firefox 22, IE10, And Opera Next, Benchmarked . Purch, 2013-06-30 . (BROWSERS > ROUND-UP). Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ midas. The Best Web Browser? Internet Explorer 11, Chrome 31, Firefox 25, Opera 17, or Safari 5? | MIDAS – Web-Based Room Scheduling . 2013-11-13 . (Tech Insight). MIDAS BLOG. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-04. (anglicky) 
  31. ↑ Megan. System requirements : Install or update Google Chrome : Google Chrome Help . Google, 2011-04-08 . (Google Chrome Help). Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ KOPECKÝ, Pavel. Googlu hrozí obří pokuta od EU. Zneužívá monopolní postavení na trhu. Zprávy | Ekonomika. Deník.cz. Vltava Labe Media, 2018-06-07. Dostupné online . 
  33. ↑ Why Chrome Uses So Much Freaking RAM. Lifehacker . . Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ VYLEŤAL, Martin. Za tajemstvím reklamní kampaně na Google Chrome. Lupa.cz . 2011-01-14 . Dostupné online. 
  35. ↑ FIKAR, Jan. Chrome spotřebuje 10× více paměti než Safari. Root.cz . . Dostupné online. 
  36. ↑ SHANKLAND, Stephen. Three years in, Microsoft gives up on independent Edge browser and embraces Google's Chromium instead. CNET . . Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ a b c d e JEŽEK, David. Chrome 69 si vynucuje login, Qualcomm tvrdí, že Apple krade. root.cz . Internet Info, 2018-09-30 . Dostupné online. ISSN 1212-8309. 

Externí odkazy

Portály: Internet