V moderním světě přebírá Webový prohlížeč zásadní roli v naší společnosti! Ať už svým vlivem na kulturu, umění, politiku nebo technologie, Webový prohlížeč zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Od starověku až po digitální věk byl Webový prohlížeč předmětem studia, obdivu a sporů. V tomto článku prozkoumáme dopad Webový prohlížeč na různé aspekty každodenního života, analyzujeme jeho vliv v minulosti, jeho význam v současnosti a jeho možné dopady v budoucnosti. Začneme zkoumáním historického významu Webový prohlížeč a poté se ponoříme do jeho důležitosti dnes a promítneme jeho možný vývoj v nadcházejících letech. Připravte se na objevování nekonečného vesmíru možností kolem Webový prohlížeč!
Webový prohlížeč (též browser ) je v informatice označení pro počítačový program, který slouží pro prohlížení webových stránek (tzv. World Wide Web, zkráceně WWW). Webový prohlížeč dle pokynů uživatele (kliknutí na odkaz, zadání URL adresy) komunikuje pomocí HTTP nebo HTTPS protokolu s webovým serverem a přijatá data pomocí obsažených značek (HTML, XHTML, XML apod.) zformátuje (vyrenderuje) a zobrazí na obrazovce počítače.
Textové prohlížeče zobrazují stránky jako text, obvykle velmi jednoduše formátovaný. Grafické prohlížeče umožňují složitější formátování stránky včetně zobrazení obrázků.
Historie webového prohlížeče začíná již před tím, než v roce 1991 Tim Berners-Lee naprogramoval první prohlížeč WorldWideWeb.
Webový prohlížeč je ukázkovým příkladem technického architekturního paradigmatu známého jako client-server.
Úkolem webového prohlížeče je z uživatelem zadané adresy (URI) získat (stáhnout) a zobrazit webovou stránku. Po zobrazení musí uživateli prohlížeč umožnit se stránkou pracovat, což znamená rolovat (posouvat tak, aby byly vidět skryté části), umožnit uživatelský vstup (webový formulář), zajistit běh JavaScriptu, kliknout na odkazy (tj. přechod na jinou webovou stránku) a podobně.
Webový prohlížeč se skládá z grafického rozhraní, renderovacího jádra, běhové prostředí pro JavaScript a dalších softwarových částí (například subsystému pro síťovou komunikaci). Grafické rozhraní je obvykle v podobě okna, uvnitř kterého je zobrazena požadovaná webová stránka. O vykreslení webové stránky se stará renderovací jádro, které musí zpracovat HTML a CSS data, podle kterých rozhodne o rozložení textu, obrázků, umístění odkazů atd. Běhové prostředí pro JavaScript zajišťuje běh speciálních naprogramovaných úseků kódu, který může na pozadí (bez zásahu uživatele) zajišťovat doplňující činnosti (typicky změna částí webové stránky v závislosti na situaci a požadavcích uživatele).
Prohlížeč dále zajišťuje podporu pro další technologie, například Progresivní webové aplikace, WebAssembly, VRML atd.
Prohlížeče lze rozdělit podle různých hledisek. Z pohledu uživatele je možné rozdělení na grafické, mobilní a textové. Z technického pohledu lze prohlížeče rozdělit například podle toho, jaké obsahují renderovací jádro prohlížeče.
Na stolních počítačích používali uživatelé z Česka v období od března 2022 do března 2023[2] tyto grafické prohlížeče: Google Chrome 60,39 %, Microsoft Edge 14,47 %, Mozilla Firefox 12,33 %, Opera 6,14 %, Safari 5,33 %.