V dnešním světě je Gjøvik vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost jednotlivců všech typů. Od svého dopadu na každodenní život až po dopad na společnost obecně, Gjøvik vyvolal neustálé diskuse a vedl k hledání inovativních řešení. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží prozkoumat různé aspekty související s Gjøvik a nabízí komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma. Prostřednictvím analýzy různých případových studií je cílem poskytnout čtenáři globální a kritickou vizi, která umožní lépe pochopit význam Gjøvik v dnešním světě a jeho možné důsledky pro budoucnost.
Gjøvik | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 60°47′33″ s. š., 10°41′42″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | ![]() |
Kraj | Innlandet |
![]() ![]() Gjøvik Gjøvik, Norsko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 672,2 km² |
Počet obyvatel | 30 563 (2023)[1][2] |
Hustota zalidnění | 45,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Torvild Sveen (od 2019) |
Vznik | 1861 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gjøvik je město v jihovýchodní části Norska, ležící v kraji Innlandet. Město je samosprávnou obcí (kommune), administrativně jsou k němu řazeny do společného okrsku ještě obce Biri, Snertingdal a Vardal.
V roce 1861 byla obec Gjøvik administrativně odtržena od okrsku Vardal a povýšena na město. Tím začal jeho významnější rozvoj. V roce 1964 bylo k samosprávné obci Gjøvik přiřazeno několik menších obcí, které vytvořily společný okrsek.
Rozloha okrsku je 672 km², z toho 630 km² připadá na pevninu, zbytek na jezero Mjøsa. V okrsku žije přibližně 27 000 obyvatel, z toho asi 16 000 v samotném městě. Gjøvik je vedle Lillehammeru a Hamaru jedním ze tří významnějších sídel na břehu jezera Mjøsa.