Gesta principum Polonorum

V dnešním světě je Gesta principum Polonorum problém, který ve společnosti nabyl velkého významu. Již několik let se Gesta principum Polonorum stal předmětem zájmu výzkumníků, společností a vlád, což vyvolalo rozsáhlou debatu o jeho důsledcích a důsledcích. Význam Gesta principum Polonorum se odráží v různých oblastech, od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku. V tomto článku budou diskutovány různé přístupy a pohledy na Gesta principum Polonorum s cílem lépe porozumět jeho dopadu dnes i v budoucnu.

Gesta principum Polonorum (česky Činy polských knížat, případně Kronika a činy polských knížat a vládců[1]) jsou souborem středověkých písní o činech věnovaných životě a činům polského knížete Boleslava III. Křivoústého, jeho předkům a Polskému knížectví před a během jeho vlády.

Původní text byl sepsán někdy mezi léty 1112 až 1118, přičemž dodnes se dochoval ve třech rukopisech a ve dvou odlišných podáních. Za autora, ač je text anonymní, je považován jistý Gallus Anonymus, který bývá spojován s klášterem v Saint-Gilles, případně s jinými místy v západní Evropě.

Tato kronika je jedním z nejstarších dokumentů věnovaných polské historii a zároveň nabízí i jedinečné pojetí evropských dějin z východo-evropského pohledu, čímž doplňuje pojetí západních a jihoevropských kronikářů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gesta principum Polonorum na anglické Wikipedii.

  1. ↑ pod tímto názvem vydáno Praha, Argo, 2009

Externí odkazy