Franz Kallina
V dnešním světě se Franz Kallina stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého dopadu na společnost až po vliv na různé oblasti každodenního života, Franz Kallina upoutal pozornost odborníků i nadšenců. V tomto článku důkladně prozkoumáme nejdůležitější body související s Franz Kallina a jeho význam v dnešním světě. Od jeho počátků až po jeho vývoj budeme kriticky analyzovat jeho dopad a jeho důležitost v různých kontextech. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Franz Kallina a objevte vše, co se o tomto tématu dá vědět!
| JUDr. Franz Kallina von Urbanow | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. dubna 1821 Jindřichův Hradec |
| Úmrtí | 10. července 1880 (ve věku 59 let) Brno |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František rytíř Kallina z Urbanowa (Franz Ritter Kallina von Urbanow) (13. dubna 1821 Jindřichův Hradec – 10. července 1880[1] Brno) byl rakouský státní úředník původem z jižních Čech. Po studiích práv působil od roku 1843 v různých funkcích ve státní správě Rakouského císařství, v roce 1877 byl povýšen do šlechtického stavu. Před svou smrtí byl krátce místodržitelem na Moravě (1880).
Životopis
Narodil se v Jindřichově Hradci, jeho starší bratr Alois Kallina (1810–1885) působil jako ministerský rada na rakouském ministerstvu spravedlnosti. Franz studoval práva v Praze a ve Vídni, od roku 1843 pracoval na místodržitelství ve Štýrském Hradci, později na několika místech v Kraňsku (dnešní Slovinsko). V letech 1853–1859 působil v Uhrách, kde byl od roku 1855 jako zeměpanský komisař pověřen správou obecní rady Budína. Po pádu Bachova absolutismu byl na několik let postaven mimo aktivní službu, v roce 1863 se vrátil k práci na místodržitelství ve Štýrsku, kde byl od roku 1868 místodržitelským radou. V roce 1876 byl jmenován dvorním radou a v letech 1878–1880 zastával funkci zemského prezidenta v Kraňsku. V březnu 1880 byl jmenován místodržitelem na Moravě, ale zemřel jen o několik měsíců později v Brně. Pohřben byl ve Štýrském Hradci.
Za zásluhy získal Řád Františka Josefa (1866) a Řád železné koruny (1874). V roce 1877 byl povýšen do šlechtického stavu jako rytíř Kallina von Urbanow. V Budíně získal čestné občanství.
Jeho synovec Alois Kallina (1843–1920) byl prezidentem vrchního zemského soudu v Praze a ve Vídni.
V říjnu 1877 se ve Štýrském Hradci v katedrále svatého Jiljí oženil Annou von Pernfuß.[2] Jeho manželka byla neteří Anny Plochlové, morganatické manželky arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 16915, sn. 135 . MZA . Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku
Literatura
- HOLZOVÁ, Eva: Čeští úředníci ve Slovinsku v období druhé poloviny 19. století in: Slovanský přehled 76, Praha, 1990; s. 53–63
- MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I.; Praha, 2008, s. 434 ISBN 978-80-257-0027-3
- VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 136–137
- VAVŘÍNEK, Karel a kolektiv: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2018; Praha, 2012; s. 176–180 ISBN 978-80-904241-9-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz von Kallina-Urbanow na Wikimedia Commons
