Hermann Anton von Pillersdorff

V dnešním světě je Hermann Anton von Pillersdorff i nadále tématem zájmu, debat a úvah pro mnoho lidí. Jeho význam přetrval v průběhu času a jeho dopad lze vidět v různých kontextech a situacích. Od svého vlivu na společnost až po svůj význam v kultuře, Hermann Anton von Pillersdorff zanechal významnou stopu, která si zaslouží být prozkoumána a analyzována. V tomto článku budeme podrobně zkoumat roli a relevanci Hermann Anton von Pillersdorff s cílem ponořit se hlouběji do jeho významu a pochopit jeho dopad na moderní svět.

Hermann Anton von Pillersdorf
Správce Moravského místodržitelství
Ve funkci:
1906 – 10. října 1907
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarel Emanuel ze Žerotína (jako místodržitel)
NástupceKarl Heinold (jako místodržitel)
Viceprezident Moravského místodržitelství
Ve funkci:
1899 – 1907
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFrantišek Evžen Czernin
NástupceVítězslav Houdek
Okresní hejtman v Olomouci
Ve funkci:
1889 – 1897
PanovníkFrantišek Josef I.
Okresní hejtman v Brně
Ve funkci:
1886 – 1889
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození28. května 1850
Na Hrázi
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. října 1907 (ve věku 57 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1876) Vera Tolstá (1855–1930)
RodičeHermann von Pillersdorff (1817–1887)
Adolfina, roz. Kleinová (1830–1904)
DětiManfred (1878–1947)
Příbuzníprastrýc: Franz von Pillersdorf (1786–1862)
bratr: Robert Viktor Pillersdorf (1854–1905)
sestra: Adolfina, provd. Huberová
švagr: Hans Huber
Alma materVídeňská univerzita
Profesestátní úředník
Náboženstvířímskokatolické
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hermann Anton svobodný pán von Pillersdorf (Hermann Anton Edmund Libor Freiherr von Pillersdorf / Pillerstorff) (28. května 1850 Na Hrázi[1] – 10. října 1907 Brno[2]) byl rakouský státní úředník. Dlouhodobě působil v různých funkcích ve státní správě na Moravě, před svým úmrtím zastával fakticky úřad moravského místodržitele (1906–1907).

Životopis

Pocházel z úřednické rodiny, která dosáhla šlechtického stavu a vlastnila statky ve Slezsku (Neplachovice), byl prasynovcem rakouského ministerského předsedy Franze Pillersdorffa. Narodil se na brněnském předměstí Na Hrázi jako starší syn slezského zemského prezidenta Hermanna Pillersdorffa (1817–1887), matka Adolfina (1830–1904) pocházela z významné podnikatelské rodiny Kleinů[3]. Vystudoval práva na vídeňské univerzitě a od roku 1876 působil v různých funkcích na moravském místodržitelství v Brně. V letech 1886–1889 byl okresním hejtmanem v Brně a v letech 1889–1897 v Olomouci. V roce 1897 se vrátil na moravské místodržitelství a ve funkci dvorního rady byl zástupcem místodržitele, respektive místodržitelským viceprezidentem (1899–1907). Po rezignaci Karla ze Žerotína byl dočasným správcem moravského místodržitelství, jeho další kariéru přerušilo předčasné úmrtí.

Za zásluhy obdržel Leopoldův řád, na Moravě se angažoval v řadě spolků a charitativních institucí, mimo jiné v Červeném kříži. Získal čestné občanství v Jiříkovicích.

V roce 1876 se ve Vídni oženil s hraběnkou Verou Tolstou (1855–1930), adoptivní dcerou ruského velkostatkáře a státního rady hraběte Michaila Dmitrijeviče Tolstého. Jejich syn Manfred (1878–1947) byl majitelem statku Kostelec u Kyjova a uplatnil se jako spisovatel.

Hermannův mladší bratr Robert Viktor (1854–1905) vlastnil velkostatek Neplachovice. Jejich sestra Adolfina byla provdaná za velkostatkáře a moravského zemského poslance Hanse Hubera. Jejich dcera Elisabeth byla manželkou následujícího moravského místodržitele Karla Heinolda.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 16999, sn. 269 . MZA . Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 16916, sn. 47 . MZA . Dostupné online. 
  3. ↑ MALÍŘ, Jiří: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 275, 486–487 ISBN 978-80-7325-272-4

Literatura