V dnešním světě získal František Teplý nebývalý význam. Ať už v profesní, akademické nebo osobní sféře, František Teplý se stal tématem společného zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak společnost postupuje, výzvy související s František Teplý se stávají složitějšími a potřeba porozumět jejím důsledkům je stále naléhavější. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Teplý a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Od jeho historie až po jeho současné aplikace se budeme zabývat mnoha aspekty František Teplý a jeho vlivem na moderní společnost.
František Teplý | |
---|---|
![]() František Teplý | |
Narození | 5. února 1867 Marčovice ![]() |
Úmrtí | 11. června 1945 (ve věku 78 let) Malenice ![]() |
Místo pohřbení | Malenice |
Povolání | archivář, katolický kněz, historik a kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Teplý (5. února 1867 Marčovice[1] – 11. června 1945 Malenice) byl římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik - amatér.
Narodil se v selské rodině v Marčovicích, kde dodnes stojí jeho rodná chalupa. Studoval v Budějovicích na gymnáziu a poté v klatovském semináři. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Až do roku 1909 působil jako farář v různých místech jižních Čech, ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončil. Přijal místo v jindřichohradeckém archivu, který vedl až do roku 1923. Stáří trávil v Malenicích č.p. 102.
Ve svém romantickém nadšení se nechal někdy unést, jak se to krajovým historikům stávalo, např. ve svých Dějinách města Volyně vyslovuje odvážnou hypotézu, že hlavní sídlo Marobudovy říše se nacházelo na Věnci u Lčovic.