František Nušl

V tomto článku se ponoříme do tématu František Nušl. František Nušl je téma, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech společnosti, od politiky po vědu. V průběhu historie byl František Nušl předmětem mnoha výzkumů a diskusí, což vedlo k většímu porozumění a znalostem tohoto tématu. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s František Nušl a také jeho dopad na dnešní společnost. Od svého vzniku až po budoucí důsledky je František Nušl vysoce relevantní téma, které si zaslouží hloubkovou analýzu.

Možná hledáte: František Nušl, 1899–1975, konstruktér motocyklu a závodník.
Profesor PhDr. František Nušl
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
Narození3. prosince 1867
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. září 1951 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′3″ v. d.)
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníastronom, pedagog, matematik a vysokoškolský učitel
ChoťAloisie (1872-1957)
DětiFrantišek (1899-1975),
Jan (1900-1986)
Příbuzní
Funkcepředseda (ČAS; 1922–1948)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Nušl (3. prosince 1867, Jindřichův Hradec[1] – 17. září 1951, Praha[2]) byl český astronom, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů.

Životopis

Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze (tehdy nazývané Česká universita Karlo-Ferdinandova) u profesorů Strouhala a Seydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem Gebauerem a Jaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně.

Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu s ním budoval od roku 1898 hvězdárnu v Ondřejově a roku 1906 se stal jejím prvním ředitelem. Roku 1900 se mu narodil syn Jan Nušl, později slavný šperkař a sochař kovů.

Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT a od roku 1922 ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. V této funkci se podílel na vybudování Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase.

Prof. František Nušl zemřel 17. září 1951 a je pohřben na Břevnovském hřbitově v oddělení C-17 a hrobě č. 30.

Hrob Františka Nušla

Vědecké zaměření

Zabýval se hlavně měřením Země a času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál – přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Přístroj byl postupně zdokonalován (v letech 1906, 1922 a 1932). Za tento přístroj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním (v noci) možné určit souřadnice s přesností až 30 m (pro porovnání: současný systém GPS má obvyklou civilní přesnost 3–10 metrů, technickou i pod 1 cm).[3] V roce 1926 vynalezl přístroj, který v kónicky se pohybujícím zrcadle měřil rychlost meteoritů přímo při vizuálním pozorování.[4]

Pocty

Je po něm pojmenován kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce, planetka (3424) Nušl a hvězdárna v Jindřichově Hradci. Česká astronomická společnost uděluje od roku 1999 obnovenou Nušlovu cenu (původně udělována v letech 1938–1949). Ve Stodůlkách v městské části Praha 13[5] i v Jindřichově Hradci[6] a v Ondřejově[7] jsou po něm pojmenovány ulice.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu (1. shora)
  2. ↑ oznámení úmrtí (přístupné online z NK ČR). S. 2. Lidové noviny . 1951-09-20 . S. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ HÁNEK, Pavel. Data z dějin zeměměřictví. Praha: Klaudian, 2012. ISBN 978-80-902524-4-8. 
  4. ↑ HYKLOVÁ, Petra. František Nušl, Vice-President of the IAU 1928-1935, and inventor of the circumzenithal telescope. Praha: Under One Sky: The IAU Centenary Symposium. Proceedings of the International Astronomical Union, Volume 349, pp. 197-202, 2019. 
  5. ↑ TRNKA, Miloslav. Nušlova ulice . Praha 13: Stodůlecký posel, zpravodaj MČ, prosinec 2008 . Dostupné online. 
  6. ↑ Nušlova, ulice v obci Jindřichův Hradec - Města a obce . Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o. . Dostupné online. 
  7. ↑ Nušlova, ulice v obci Ondřejov - Města a obce . Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o. . Dostupné online. 
  8. ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic . Městská část Praha 13, 2013-04-29 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-22. 

Literatura

  • Hadrava, P., Karlický, M., Palouš, J., Šolc, M. (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Externí odkazy