František Čáda

V dnešním světě se František Čáda stal relevantním tématem velkého zájmu široké veřejnosti. Ať už mluvíme o František Čáda v kontextu politiky, vědy, kultury nebo jakéhokoli jiného oboru, jeho význam a dopad jsou nepopiratelné. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Čáda, jeho vývoj v průběhu času a také jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hrál František Čáda zásadní roli při utváření světa, ve kterém žijeme, a dnes je klíčové pochopit jeho dosah a význam.

prof. JUDr. František Čáda
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci:
1936 – 1937
PředchůdceFrantišek Weyr
NástupceJaroslav Kallab
Ve funkci:
1945 – 1946
PředchůdceRudolf Dominik
NástupceVladimír Vybral
Narození30. května 1895
Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. října 1975 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťBožena Kubíčková
RodičeFrantišek Čáda
DětiHelena Flodrová
Alma materKarlova univerzita
Profesearchivář, pedagog, právník, učitel, historik, knihovník, muzeolog a redaktor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Čáda (30. května 1895 Karlín[1] – 10. října 1975 Brno) byl český kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.

Život

Po absolvování pražského gymnázia studoval v letech 1914–1918 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, 13. března roku 1919 získal titul doktora práv.[2] V letech 1917–1921 studoval také na Filozofické fakultě UK[3] a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným[4] profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[5]

Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn,[6] a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu.

Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. V roce 1965 prozkoumal v zámecké knihovně kroměřížského zámku jednu z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích Kroměřížský sakramentář. Stať o něm napsal spolu s kolegou muzikologem profesorem Františkem Pokorným.[7] Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.[8]

Rodina

František Čáda se narodil jako starší ze dvou dětí profesora filosofie a pedagogiky Františka Čády a Marie, rozené Kastnerové, měl mladší sestru Marii.[9][10]

Archiváři byli kromě něj i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), rozená Čádová též vystudovala archivnictví.[4]

Reference

  1. ↑ Kniha narozených farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně . Archiv hlavního města Prahy . Matriční záznam o narození a křtu. KAR N 14. Dostupné online. 
  2. ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity IV., strana 1625
  3. ↑ V Archivu Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, doklad o ukončení studia chybí.
  4. ↑ a b Kal. prof. JUDr. František Čáda . Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-05-31 . Dostupné online. 
  5. ↑ František Čada (1895 – 1975) . Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ František Čáda (1895 – 1975) . Brno: The European Society for History of Law . Dostupné online. 
  7. ↑ ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
  8. ↑ ŠUMOVÁ, Martina. František Čáda (1895–1975). Akademický bulletin. 2005, čís. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08.  Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
  9. ↑ První pobytová přihláška rodiny
  10. ↑ Druhá pobytová přihláška rodiny

Literatura