V dnešním světě se Flora (mytologie) stává stále aktuálnějším tématem zájmu. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Flora (mytologie) v moderní společnosti nebývalého významu. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Flora (mytologie) předmětem studia, debat a zájmu různých sociálních aktérů. V tomto článku prozkoumáme význam a důsledky Flora (mytologie) v různých aspektech našeho každodenního života, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho dopad na kulturu a mezilidské vztahy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Flora (mytologie) a jeho roli při utváření dnešního světa.
Flora, latinsky Flōra, byla římská, původně sabinská, bohyně květů a jara. Její jméno vychází z latinského flōs „květ“ a její kult byl údajně zaveden Titem Tatiem, římským králem sabinského původu, a králem Numen Pompiliem jí byl přidělen kněz oficiální kultu – flamen Floralis. Roku 241 či 238 př. n. l. jí byl aedily Luciem Publiciem a Markem Publiciem v blízkosti Circu Maximu zasvěcen chrám. Byla ztotožněna s řeckou nymfou Chlóris, která byla Ovidiových Fasti ve Floru proměněna polibkem Zephyra. Na kultu Flory se kromě také zřejmě projevil kult řeckých bohyň Antheie a Démétér Chloé. Její svátek Floralia se konal 28. dubna.[1][2]
Mezi známé obrazy na kterých se Flora objevuje patří Botticelliho Primavera, Tizianova Flora nebo Rembrandtova Flora.