V dnešním světě se Filipínský příkop stal opakujícím se tématem nesporného významu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, politiku nebo každodenní životy lidí, Filipínský příkop dnes nabylo značného významu. Jeho vliv není omezen na konkrétní oblast, ale zahrnuje různé aspekty od technologie po kulturu. S pokrokem globalizace se Filipínský příkop stal společným bodem zájmu ve všech koutech světa a vyvolává debaty, úvahy a akce, které se snaží porozumět a řešit jeho rozsah a dopad. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Filipínský příkop a jeho důsledky na různé aspekty moderního života.
Filipínský příkop | |
---|---|
Geomorfologický tvar | hlubokomořský příkop |
Nejnižší bod | prohlubeň Galathea −10 540 metrů |
Délka | 1320 km |
Souřadnice | 10°2′38″ s. š., 126°40′57″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filipínský příkop je hlubokomořský příkop v západní části Tichého oceánu. Leží zhruba 60 km východně od filipínského ostrova Catanduanes, Leyte, Siargao, Mindanao a 120 km severovýchodně a východně od Talaudských ostrovů. Je přibližně 1320 km dlouhý a 30 km široký. Od plošiny Benham míří k jihojihovýchodu, u ostrova Mindanao se stáčí k jihu a následně se stáčí k jihovýchodu. V prohlubni Galathea dosahuje hloubky 10 540 metrů.
Filipínská deska se ve Filipínském příkopu podsunuje pod sundskou desku. Na subdukční zónu jsou vázána zemětřesení a tsunami, například 31. srpna 2012 bylo zaznamenáno zemětřesení u ostrova Samar s magnitudem Mw 7,6.[1]