Filip Renč

V dnešním článku prozkoumáme téma Filip Renč do hloubky. Ponoříme se do vyčerpávající analýzy, abychom pochopili důležitost Filip Renč dnes, od jeho počátků až po jeho význam v dnešní společnosti, přes jeho dopad v různých oblastech. Kromě toho budeme zkoumat různé pohledy a názory odborníků v oboru s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled na toto vysoce relevantní téma. V celém článku zjistíme, jak se Filip Renč vyvíjel v průběhu času a jaké jsou jeho možné důsledky pro budoucnost. Připravte se na fascinující cestu přes Filip Renč!

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Filip Renč
Filip Renč (4. července 2009)
Filip Renč (4. července 2009)
Narození17. srpna 1965 (59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Povolánídětský herec, filmový režisér, herec, režisér a scenárista
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2014)
ChoťMarie Kružíková (od 2017)[1]
Rodiče
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Renč (* 17. srpna 1965 Praha) je český herec, scenárista a režisér.

Život

Filip Renč je synem spisovatele a režiséra Ivana Renče a vnukem básníka Václava Renče. Jeho sestra Veronika Renčová, hrála v s Janem Werichem v seriálu Pan Tau. Již od svých pěti let se objevoval jako herec v dětských filmech Družina černého pera, Nechci nic slyšet, Julek (1980), Levé křídlo (1983), v dospělosti se objevil např. v malých rolích (cameo) ve filmech Jana Svěráka Kolja, Vratné lahve a Tmavomodrý svět nebo v pohádce Nesmrtelná teta.

Vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU.

V prezidentských volbách 2013 veřejně podporoval Miloše Zemana, od kterého dne 28. října 2014 získal medaili Za zásluhy I. stupně. Nicméně 30. července 2019 v pořadu Prostor X Miloše Zemana zkritizoval a své názory přehodnotil. Naopak podpořil demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii.

Dílo

Ještě jako student 3. ročníku katedry dokumentární tvorby natočil v roce 1991 ve Filmovém studiu Zlín svůj slavný debut Requiem pro panenku. Dále natočil šest celovečerních filmů, na jejichž scénářích často spolupracuje se Zdeňkem Zelenkou (Requiem pro panenku, Válka barev, Rebelové, Hlídač č. 47). Pro televizi natočil dokumentární rekonstrukci událostí 17. listopadu 1989 Polojasno, trojdílný film Vetřelci a lovci a třináctidílný seriál Sanitka 2, který je pokračováním Sanitky z roku 1984.

V roce 2016 byl uveden jeho film Lída Baarová, v roce 2018 film Zoufalé ženy dělají zoufalé věci a v roce 2021 televizní seriál Hlava Medúzy.

Věnoval se také režii reklamních spotů a videoklipů, např. k písni Medvídek skupiny Lucie nebo Láska je láska Lucie Bílé. Kontroverzní reakce vyvolaly jeho spoty pro kampaň Ministerstva dopravy Nemyslíš – zaplatíš.[2]

Činný je i jako divadelní (muzikálový) režisér. Režíroval muzikály Kleopatra (2002) a Andílci za školou (2012) Michala Davida, Golem (2006) Karla Svobody , Baron Prášil (2010) a jevištní verzi svého filmového muzikálu Rebelové (2003).[3]

Filmografie

Režie

Scénář

Odkazy

Reference

  1. ↑ iDNES.cz. 22. září 2017. Dostupné online. .
  2. ↑ TŘEČEK, Čeněk; EICHLER, Pavel. Nové klipy kampaně „Nemyslíš – zaplatíš!“ natočí Renč pro diskojezdce. iDnes.cz . 2009-04-02 . Dostupné online. 
  3. ↑ KOČIČKOVÁ, Kateřina. Muzikál Rebelové vystřídá Kleopatru. iDnes.cz . 2003-08-14 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Filmy a seriály režírované Filipem Renčem
Filmy

Requiem pro panenku (1991) • Válka barev (1995) • Polojasno (1999) • Rebelové (2001) • Román pro ženy (2005) • Na vlastní nebezpečí (2007) • Hlídač č. 47 (2008) • Sebemilenec (2013) • Lída Baarová (2016) • Zoufalé ženy dělají zoufalé věci (2018)

Seriály

Vetřelci a lovci (2012) • Sanitka 2 (2013)