Dnes je Ferdinand Stolička téma, které zůstává relevantní a zajímá široké publikum. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Ferdinand Stolička je i nadále tématem neustálých debat a studií. Od svých počátků do současnosti Ferdinand Stolička znamenal milník v různých aspektech lidského života a jeho význam zůstává nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ferdinand Stolička a jeho dopad v různých oblastech se záměrem nabídnout kompletní a obohacující pohled na toto významné téma.
Ferdinand Stolička | |
---|---|
![]() Ferdinand Stolička (autor: Josef Mukařovský) | |
Narození | 7. července 1838 myslivna Zámeček, Bílany ![]() |
Úmrtí | 19. června 1874 (ve věku 35 let) Murghí, Ladak, Indie ![]() |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | objevitel, paleontolog, zoolog, ornitolog, botanik, lepidopterolog, geolog, světoběžník, přírodovědec, výzkumník a spisovatel literatury faktu |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Stolička, psáno též Stoliczka (7. července 1838 v myslivně Zámeček na území nynějšího přírodního parku Záhlinické rybníky, Bílany u Kroměříže[1] – 19. června 1874 Murghí, Ladak, Indie[2]), byl český cestovatel, geolog, paleontolog a přírodovědec světového významu. Oficiální autorský podpis je „Stoliczka“.[3]
Ferdinand Stolička se narodil 7. července 1838 v Zámečku u Kroměříže v rodině nadlesního na zdejším arcibiskupském panství. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Kroměříži (1850–57) vystudoval geologii ve Vídni. V roce 1861 získal doktorát na univerzitě v německém Tübingenu a poté byl zaměstnán v Říšském geologickém ústavu ve Vídni.[4] Prováděl mapování ve východních Alpách, v Uhrách a v Dalmácii.
V roce 1863 začal pracovat jako paleontolog na Indické geologické službě (anglicky Geological Survey of India) se sídlem v Kalkatě.[4] V této funkci se zúčastnil několika výzkumných expedicí zejména v oblasti pohoří Karákóram. Na první cestu do Karákoram se vypravil v roce 1864. Během čtyřměsíční výpravy geologicky zmapoval rozsáhlé části pohoří a upřesnil, že jádro pohoří tvoří ruly, na které navazují prvohorní a druhohorní sedimenty. Přinesl poznatky i z dalších oborů, zejména z ornitologie. Po prvních dvou himálajských expedicích se Ferdinand Stolička vydal sám na soukromou výpravu do Barmy, dále navštívil Malajský poloostrov, Malakku a Singapur a poté odplul na Andamany a Nikobary. Na toto souostroví se vrátil ještě v roce 1873. V témže roce podnikl jako účastník oficiální britské diplomaticko-vojenské mise, vyslané do Východního Turkestánu třetí himálajskou expedici, která se mu stala osudnou.[4]
Při návratu z této třetí himálajské expedice zemřel při cestě přes Karákóramský průsmyk, pravděpodobně v důsledku horské nemoci.[5] Na jeho činnost v Indii navázal o rok později český geolog a paleontolog Otakar Feistmantel.[6]
Před poslední výpravou, během níž zemřel, stačil ještě Ferdinand Stolička zaznamenat výsledky svých výzkumů v díle "Memoirs of the Geological Survey of India. Paleologica Indica".[4]
Po Ferdinandu Stoličkovi pojmenováno několik živočišných druhů, např. motýli Parnassius stoliczkanus a Colias stoliczkana, skalní hraboš Alticola stoliczkanus nebo rod užovkovitých hadů Stoliczkaia (např. tzv. "bornejský červený had" Stoliczkaia borneensis). Stoličkovo jméno se objevuje také u řady rostlinných druhů: např. česnek Allium stoliczkae či chrpovník Saussurea stoliczkae. V České republice jsou po Ferdinandu Stoličkovi pojmenovány dvě ulice: jedna v Kroměříži a druhá v Praze-Stodůlkách.[7] Stoličkovo jméno nese také jeden menší arktický ostrov (rusky Остров Столичка) v souostroví Země Františka Josefa, které je administrativně součástí Archangelské oblasti Ruské federace.[8][9] Také můžeme najít křižovatku se Stoličkovým jménem (Stoliczka cross)[10]
Britská koloniální vláda v Indii nechala nad Stoličkovým hrobem v Léhu vztyčit obelisk. Anglický nápis na mramorové desce zmiňuje okolnosti Stoličkovy smrti a popisuje jeho badatelské zásluhy v oblasti přírodních věd.[4]