V tomto článku důkladně prozkoumáme a analyzujeme Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž). Od svého vzniku až po svůj vývoj v dnešní společnosti hraje Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) zásadní roli v různých aspektech každodenního života. V průběhu let se Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) stal předmětem diskusí, studií a dokonce i obdivu, což generovalo širokou škálu názorů a pohledů na jeho význam a relevanci. Prostřednictvím tohoto výzkumu se snažíme osvětlit různé aspekty Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) a zkoumat jeho dopad na kulturu, politiku, vědu a další oblasti zájmu. Doufáme tedy, že poskytneme komplexní a pronikavý pohled na Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž), abychom obohatili porozumění a pochopení tohoto tématu.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
![]() Kostel v roce 2007 | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Zlínský |
Okres | Kroměříž |
Obec | Kroměříž |
Souřadnice | 49°17′51,36″ s. š., 17°23′46,32″ v. d. |
![]() ![]() | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Olomouc |
Děkanát | Kroměříž |
Farnost | Panny Marie Kroměříž |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1247 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Adresa | Riegrovo nám. 165, 767 01 Kroměříž |
Ulice | Riegrovo náměstí |
Kód památky | 33844/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je kostel stojící v historickém jádru Kroměříže na Riegrově náměstí. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.
Kostel nechal postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Snad roku 1539 bylo založeno literátské bratrstvo Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,[1] zbořeném roku 1789.[2] Když během třicetileté války vpadla do Kroměříže 26. června 1643 švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona a s pomocí odbojných Valachů vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i Kroměřížská selicha dochovaná v rukopise z roku 1702. Obnovy se kostel dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724.[3] Matka boží nad svatostánkem je dílem akademického malíře a grafika Josefa Führicha (1800 – 1876).[4]
V rámci regulace řeky Moravy byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy sv. Václava od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),[5] sv. Cyrila, sv. Metoděje od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)[4] a sv. Vendelína k severní části balustrády kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u Mlýnské brány, zrušené při stavbě novější části arcibiskupského gymnázia a kněžského semináře na počátku 20. století.[5]
V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala[6] (otce Jana Václava Prchala) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou sv. Anny z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze Staré Vody.[7]
V dolní části kostelní věže je umístěna pamětní deska Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.
Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.[8] V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování oltáře čtrnácti svatých pomocníků v boční Lurdské kapli. Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720. Autorství bylo přisuzováno Františku Ondřeji Hirnlovi, nyní se ale odborníci přiklánění k Davidu Zürnovi. Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu visí obraz Panny Marie s dítětem. Podle pověsti kroměřížští občané objevili po vypálení kostela za třicetileté války v troskách kostela neporušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz.[9]