V současné době se Ferdinand IV. Toskánský stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ferdinand IV. Toskánský již léta podněcuje debaty, výzkum a úvahy v různých oblastech, včetně politiky, společnosti, kultury a vědy. Jeho dopad byl tak významný, že zanechal stopu v historii a poznamenal před a po ve způsobu, jakým přistupujeme k určitým aspektům našeho každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důležitost Ferdinand IV. Toskánský, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty naší reality a jeho relevanci v současném kontextu.
Ferdinand IV. Toskánský | |
---|---|
velkovévoda toskánský titulární toskánský velkovévoda | |
![]() Ferdinand IV. Toskánský | |
Doba vlády | 1859–1860, 1860–1908 |
Úplné jméno | Ferdinand Salvátor Maria Jiří Jan Battista František Ludvík Gonzaga Rafael Rainer Gunnar Habsbursko-Lotrinský |
Narození | 10. června 1835 Florencie |
Úmrtí | 17. ledna 1908 (ve věku 72 let) Salcburk |
Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | Leopold II. Toskánský |
Nástupce | Josef Ferdinand Toskánský |
Manželky | I. Anna Marie Saská II. Alice Parmská |
Potomci | Marie Antonie Leopold Salvátor Luisa Josef Ferdinand Petr Ferdinand Jindřich Ferdinand Anna Markéta Germana Robert Anežka Marie |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
Otec | Leopold II. Toskánský |
Matka | Marie Neapolsko-Sicilská |
Příbuzní | Karolína Toskánská, Augusta Ferdinanda Toskánská, Marie Izabela Toskánská, Ludvík Salvátor Toskánský, Karel Salvátor Rakousko-Toskánský, Jan Salvátor Toskánský, Marie Luisa Toskánská a Maria Maxmiliána Toskánská[1] (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand IV. Toskánský (italsky: Ferdinando Salvatore Maria Giuseppe Giovanni Battista Francesco Lodovico Gonzaga Raffaele Ranerio Gennaro di Toscana; 10. června 1835, Florencie – 17. ledna 1908, Salcburk) byl rakouský arcivévoda, toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda.
Jeho rodiči byli Leopold II. Toskánský a druhá otcova manželka Marie Antonie, dcera krále obojí Sicílie Františka I. Byl pátým ze třinácti dětí, po čtyřech dcerách však prvorozeným synem a pět jeho sourozenců v útlém věku zemřelo.
Mládí prožil ve Florencii. Po abdikaci svého otce roku 1849 se formálně stal toskánským velkovévodou, roku 1859 se o ni pokusil, ale faktickou vládu nepřevzal, protože v roce 1860 bylo Toskánské velkovévodství připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Rodina se poté usídlila v Salcburku. Teprve po deseti letech se Ferdinand formálně vzdal vlády a musel se smířit s apanáží, kterou jeho rodina dostávala od císaře Františka Josefa I.
Jako voják zastával funkci polního maršálka, který byl jachtařem na Bodamském jezeře a velmi rád lovil. Také doprovázel korunního prince Rudolfa na cestách po Orientu. Zemřel v Salcburku a pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.
Ferdinand IV. Toskánský byl dvakrát ženat:
S první manželkou Annou Marii Saskou (4. ledna 1836 – 10. února 1859), kterou si vzal v roce 1856 měl jednu dceru:
S druhou manželkou Alicí Bourbonsko-Parmskou (27. prosince 1849 – 16. ledna 1935), kterou si vzal v roce 1868 měl deset dětí:
Předchůdce: Leopold II. |
![]() |
Toskánský velkovévoda 1859–1860 |
![]() |
Nástupce: – |
Předchůdce: – |
![]() |
Titulární toskánský velkovévoda 1860–1908 |
![]() |
Nástupce: Josef Ferdinand Toskánský |