Ferdinand IV. Toskánský

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt

Ferdinand IV. Toskánský
velkovévoda toskánský titulární toskánský velkovévoda
Ferdinand IV. Toskánský
Doba vlády	1859–1860, 1860–1908
Úplné jméno	Ferdinand Salvátor Maria Jiří Jan Battista František Ludvík Gonzaga Rafael Rainer Gunnar Habsbursko-Lotrinský
Narození	10. června 1835 Florencie
Úmrtí	17. ledna 1908 Salcburk
Pohřben	Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce	Leopold II. Toskánský
Nástupce	Josef Ferdinand Toskánský
Manželky	I. Anna Marie Saská II. Alice Parmská
Potomci	Marie Antonie Leopold Salvátor Luisa Josef Ferdinand Petr Ferdinand Jindřich Ferdinand Anna Markéta Germana Robert Anežka Marie
Dynastie	Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové
Otec	Leopold II. Toskánský
Matka	Marie Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand IV. Toskánský (italsky: Ferdinando Salvatore Maria Giuseppe Giovanni Battista Francesco Lodovico Gonzaga Raffaele Ranerio Gennaro di Toscana; 10. června 1835, Florencie – 17. ledna 1908, Salcburk) byl rakouský arcivévoda, toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda.

Původ

Jeho rodiči byli Leopold II. Toskánský a druhá otcova manželka Marie Antonie, dcera krále obojí Sicílie Františka I. Byl pátým ze třinácti dětí, po čtyřech dcerách však prvorozeným synem a pět jeho sourozenců v útlém věku zemřelo.

Život

Mládí prožil ve Florencii. Po abdikaci svého otce roku 1849 se formálně stal toskánským velkovévodou, roku 1859 se o ni pokusil, ale faktickou vládu nepřevzal, protože v roce 1860 bylo Toskánské velkovévodství připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Rodina se poté usídlila v Salcburku. Teprve po deseti letech se Ferdinand formálně vzdal vlády a musel se smířit s apanáží, kterou jeho rodina dostávala od císaře Františka Josefa I.

Jako voják zastával funkci polního maršálka, který byl jachtařem na Bodamském jezeře a velmi rád lovil. Také doprovázel korunního prince Rudolfa na cestách po Orientu. Zemřel v Salcburku a pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Manželství a potomci

Ferdinand IV. Toskánský byl dvakrát ženat:

S první manželkou Annou Marii Saskou (4. ledna 1836 – 10. února 1859), kterou si vzal v roce 1856 měl jednu dceru:

Marie Antonie (10. ledna 1858 – 13. dubna 1883), od roku 1881 do své smrti sloužila jako abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech

S druhou manželkou Alicí Bourbonsko-Parmskou (27. prosince 1849 – 16. ledna 1935), kterou si vzal v roce 1868 měl deset dětí:

Leopold Salvátor (2. prosince 1868 – 4. července 1935), v roce 1902 se vzdal šlechtického titulu a přijal občanské jméno Leopold Wölfling, ⚭ 1903 Wilhelmine Adamovicz (1877–1908), rozvedli se v roce 1907 ⚭ 1907 Maria Magdalena Ritter (1877–?), rozvedli se roku 1916 ⚭ 1933 Klara Hedwig Pawlowski (1894–1978)

Luisa (2. září 1870 – 23. března 1947), ⚭ 1891 Fridrich August III. Saský (25. května 1865 – 18. února 1932), král saský v letech 1904 až 1918, rozvedli se v roce 1903 ⚭ 1907 Enrico Toselli (13. března 1883 – 15. ledna 1926), hudební skladatel, manželství rozvedeno v roce 1912

Josef Ferdinand (24. května 1872 – 28. února 1942), titulární toskánský velkovévoda, ⚭ 1921 Rosa Kaltenbrunner (27. února 1878 – 9. prosince 1929), rozvedli se v roce 1928 ⚭ 1929 Gertruda Tomanek (13. dubna 1902 – 15. února 1997)

Petr Ferdinand (12. května 1874 – 8. listopadu 1948), titulární toskánský velkovévoda, ⚭ 1900 Marie Kristina Bourbonsko-Sicilská (10. dubna 1877 – 4. října 1947)
Jindřich Ferdinand (13. února 1878 – 21. května 1969) , ⚭ 1919 Maria Karoline Ludescher (6. prosince 1883 – 25. března 1981), morganatické manželství
Anna (17. října 1879 – 30. května 1961), ⚭ 1901 kníže Johannes Hohenlohe-Bartenstein (20. srpna 1863 – 19. srpna 1921)
Markéta (13. října 1881 – 30. dubna 1965), svobodná a bezdětná
Germana (11. září 1884 – 3. listopadu 1955), svobodná a bezdětná
Robert (15. října 1885 – 2. srpna 1895)
Anežka (26. března 1891 – 4. října 1945), svobodná a bezdětná