V dnešním světě se Felix ze Sutri stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Postupem času získal Felix ze Sutri větší význam v různých oblastech, od vědy, technologie, politiky až po kulturu a zábavu. Tento článek si klade za cíl podrobně a kriticky prozkoumat různé aspekty související s Felix ze Sutri, aby čtenáři poskytl širokou a obohacující vizi tohoto tématu. Prostřednictvím hluboké a přísné analýzy se snažíme osvětlit různé aspekty Felix ze Sutri, řešit její důsledky, vývoj a dopady na současnou společnost.
Svatý Felix ze Sutri | |
---|---|
Mučedník | |
![]() Socha sv. Felixe na průčelí litoměřické katedrály | |
Církev | římskokatolická |
Osobní údaje | |
Datum narození | asi kolem roku 200 |
Datum úmrtí | 23. června 257 |
Místo úmrtí | Sutri, Římské císařství |
Příčina úmrtí | ukamenován či ubičován k smrti |
Svatořečení | |
Svátek | 23. června |
Uctíván církvemi | všechny církve ve kterých uctívají svaté |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Felix ze Sutri (asi kolem roku 200 – 23. června 257[p 1] Sutri) byl kněz a křesťanský mučedník z doby Valerianova a Gallienova pronásledování.
Žil ve 3. století po Kristu v toskánském Sutri a stal se zde knězem. Jako horlivý kazatel křesťanské víry úspěšně přivedl mnoho pohanů ke křesťanství. V období pronásledování křesťanů vzbudil svými kázáními pozornost a byl za vlády císaře Valeriana a jeho syna a spoluvládce Galliena umučen. Podle staršího římského martyrologia, kde se praví: latinsky „Sutrii, in Tuscia, sancti Felicis Presbyteri, cujus os tamdiu jussit Turcius Praefectus lapide contundi, donec ipse Felix emitteret spiritum.“,[1] byl z příkazu prefekta Turcia ukamenován,[2] zatímco jiné zdroje uvádějí, že byl ubičován k smrti.[3][4]
Jeho svátek připadá tradičně na 23. června (u mučedníků je to obvykle den jejich smrti), ovšem v nejnovějším římském Martyrologiu, alespoň v jeho elektronické verzi, není k tomuto datu uveden. Rovněž z jeho života neznáme mnoho podrobností. Za pohřbení jeho těla byl v roce 273 popraven jáhen Irenaeus.[5]
Je jedním ze spolupatronů[p 2] litoměřické katedrály sv. Štěpána. Na oltář sv. Václava v litoměřické katedrále byly umístěny ostatky za episkopátu Jaroslava Ignáce ze Šternberka (1675–1709) či Emanuela Arnošta z Valdštejna (1759–1789). Určitým tajemstvím zůstává legenda, proč je socha sv. Felixe umístěná na průčelí litoměřické katedrály, oblečena do římského vojenského šatu namísto kněžského ornátu. Jedná se zřejmě o splynutí úcty s jiným sv. Felixem – mučedníkem, římským vojákem (3. století římská provincie Mauretania – 12. červenec 303 Laus Pompeia).