V dnešním světě získal Faerština nebývalý význam. S rozvojem technologií a globalizací se Faerština stal tématem zájmu širokého spektra lidí a odvětví. Ať už mluvíme o Faerština v oblasti zdraví, vzdělávání, politiky nebo zábavy, jeho dopad je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme roli Faerština v dnešní společnosti a jak inovativním a neočekávaným způsobem utváří náš svět. Tato analýza nám umožní lépe porozumět roli Faerština v našich životech a tomu, jak se bude v budoucnu vyvíjet.
Faerština (Føroyskt) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | ![]() ![]() ![]() |
Počet mluvčích | 66 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Faerský jazykový výbor (Føroyska Málnevndin) |
Úřední jazyk | Faerské ostrovy (Dánsko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | fo |
ISO 639-2 | fao (B) fao (T) |
ISO 639-3 | fao |
Ethnologue | FAE |
Wikipedie | |
fo.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku). Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.
Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je dánština.
Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku 1773. Spisovnou normu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku 1912, úředním jazykem se stala roku 1939, od roku 1948 je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk.
Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru.
velké: | A | Á | B | D | Ð | E | F | G | H | I | Í | J | K | L | M | N | O | Ó | P | R | S | T | U | Ú | V | Y | Ý | Æ | Ø |
malé: | a | á | b | d | ð | e | f | g | h | i | í | j | k | l | m | n | o | ó | p | r | s | t | u | ú | v | y | ý | æ | ø |
výslovnost: | ea, a | oa, o | b | d | -/j/v | é, e | f | g, dž, -/j/v | h | í, i | uj, uj | j | k, č | l | m | n | ó, o | ou, ö | p | r | s | t | ú, u | üu, ü | v | í, i | uj, uj | ea, a | ő, ö |
Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního Norska. Faerština je flexivní jazyk, který má 3 gramatické rody a 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv. Genitiv se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je islandština a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně analytických.
Ve slovníku je mnoho dánských výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku.
osobní zájmeno | faersky |
---|---|
já | eg |
ty | tú |
on | hann |
ona | hon |
ono | tað |
my | vit |
vy | tit |
oni | teir |
ony | tær |
ona | tey |
číslovka | faersky |
---|---|
0 | null |
1 | eitt |
2 | tvey |
3 | trý |
4 | fýr |
5 | fimm |
6 | seks |
7 | sjey |
8 | átta |
9 | níggju |
10 | tíggju |
11 | ellivu |
12 | tólv |
13 | trettan |
14 | fjúrtan |
15 | fimtan |
16 | sekstan |
17 | seytjan |
18 | átjan |
19 | nítjan |
20 | tjúgu |
21 | einogtjúgu |
22 | tveyogtjúgu |
30 | tredivu, tríati |
40 | fjøruti, fýrati |
50 | hálvtrýss, fimmti |
60 | trýss, seksti |
70 | hálvfjers, sjeyti |
80 | fýrs, áttati |
90 | hálvfems, níti |
100 | hundrað |
1000 | (eitt) túsund |
český tvar | faersky |
---|---|
já jsem | eg eri |
ty jsi | tú ert |
on / ona / ono je | hann / hon / tað er |
my jsme | vit eru |
vy jste | tit eru |
oni / ony / ona jsou | teir / tær / tey eru |
český tvar | faersky |
---|---|
já mám | eg havi |
ty máš | tú hevur |
on / ona / ono má | hann / hon / tað hevur |
my máme | vit hava |
vy máte | tit hava |
oni / ony / ona mají | teir / tær / tey hava |
Faerština je jako germánský jazyk součástí velké skupiny indoevropských jazyků. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku hjá, která se v islandštině vyslovuje přibližně jako , zatímco ve faerštině jako .
Pro srovnání faerštiny s islandštinou je text uveden v obou jazycích.
faersky |
Øll menniskju eru fødd fræls og jøvn til virðingar og mannarættindi. Tey hava skil og samvitsku og eiga at fara hvørt um annað í bróðuranda. |
islandsky |
Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |