Erika Weinzierlová

Erika Weinzierlová
Erika Weinzierlová (2008)
Narození	6. června 1925 Vídeň
Úmrtí	28. října 2014 (ve věku 89 let) Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	regionální historička, historička novověku, archivářka, spisovatelka a vysokoškolská učitelka
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Univerzita Salcburk
Ocenění	Cena města Vídně za humanitní vědy (1994) Cena Wilhelma Hartela (1998) Cena města Vídně za osvětu (2000) velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku Čestný prsten města Vídně
Politická strana	Rakouská lidová strana
Choť	Peter Weinzierl
Děti	Ulrich Weinzierl Michael Weinzierl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erika Weinzierl, rozená Fischer (6. června 1925, Vídeň – 28. října 2014), byla rakouská historička.

Erika Weinzierlová studovala v letech 1945 až 1948 na vídeňské univerzitě historii a absolvovala také kurz na Institutu für Österreichische Geschichtsforschung. V roce 1949 se provdala za experimentálního fyzika Petera Weinzierla († 1996). Historik Michael Weinzierl (1950-2002) byl jejím synem.
V letech 1948–1964 byla archivářkou v rakouském státním archivu ve Vídni. Habilitovala v roce 1961. V letech 1964 až 1992 byla zaměstnána v Institutu pro církevní dějiny v Salcburku. Od roku 1967 působila jako profesorka salcburské univerzity. Od roku 1977 byla vedoucí Ludwig-Boltzmann-Institutu. V roce 1977 se stala nástupcem Ludwiga Jedlicky na vídeňské univerzitě; v roce 1995 zde získala emeritní profesuru. Jejím nástupcem se stal Gerhard Botz.
V roce 1995 vstoupila do ÖVP a spolupracovala na jejím programu.

Geschichte des Benediktinerklosters Millstatt in Kärnten. Archiv für vaterländische Geschichte und Topographie, svazek 33. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt, 1951. (bez ISBN)
Die österreichischen Konkordate von 1855 und 1933. 1960.
Österreich, Zeitgeschichte in Bildern. Innsbruck, Vídeň, Mnichov 1968, 1970 a 1975.
Zu wenig Gerechte. Österreicher und Judenverfolgung 1938-1945. Graz, Vídeň, Kolín 1969, 1985 1986 a 1997.
Österreich 1918-38. 1984.
Prüfstand : Österreichs Katholiken und der Nationalsozialismus, Mödling : Verl. St. Gabriel, 1988
Vertreibung und Neubeginn. Israelische Bürger österreichischer Herkunft. Vídeň-Kolín-Výmar 1992 (s Ottou Kulkou).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erika Weinzierl na německé Wikipedii.

↑ Otto Friedrich, Wochenzeitung Die Furche z 2. června 2005, S.8.
↑ Ehrenring für Prof. Erika Weinzierl Archivováno 9. 4. 2014 na Wayback Machine. Rathauskorrespondenz, 29. duben 2002 (přístup 28. května 2010)

Fritz Fellner, Doris A. Corradini: Österreichische Geschichtswissenschaft im 20. Jahrhundert. Ein biographisch-bibliographisches Lexikon. Böhlau, Vídeň 2006, ISBN 978-3-205-77476-1, S. 444-446 (Veröffentlichungen der Kommission für Neuere Geschichte Österreichs 99).