Ennio de Concini
V dnešním světě se Ennio de Concini stalo tématem rostoucího významu a zájmu pro různé oblasti společnosti. Na osobní i profesní úrovni hraje Ennio de Concini zásadní roli ve vývoji a vývoji lidí a komunit. V průběhu historie byl Ennio de Concini předmětem studia, debat a analýz a jeho vliv sahá do mnoha oborů, od vědy a techniky po umění a kulturu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Ennio de Concini na současnou společnost a budeme se zabývat jeho důsledky, aplikacemi a výzvami z různých úhlů pohledu. Kromě toho prozkoumáme, jak Ennio de Concini utvářel způsob našeho myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás a jak jeho pokračující vývoj nadále významným způsobem ovlivňuje naše životy.
| Ennio de Concini | |
|---|---|
| Narození | 9. prosince 1923 Řím |
| Úmrtí | 17. listopadu 2008 (ve věku 84 let) Řím |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Campo Verano |
| Povolání | filmový režisér a scenárista |
| Ocenění | Cena Akademie za nejlepší scénář (1961) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ennio de Concini (9. prosince 1923, Řím – 17. listopadu 2008, Řím) byl italský filmový a televizní režisér a scenárista. Napsal scénář k prvním třem řadám úspěšného televizního seriálu Chobotnice a získal Oscara za scénář k filmu Rozvod po italsku.
Nejprve pracoval jako asistent režie, např. u legendárního Vittoria de Sica, jemuž také napsal jeden ze svých prvních scénářů (Sciuscià v roce 1946). Jako režisér natočil čtyři filmy, ale zapsal se hlavně jako scenárista ve zlaté éře italského filmu v končících 50. a v 60. letech. Z té doby pochází i jeho scénář k filmu Rozvod po italsku z roku 1961, za který získal Oscara. Věnoval se všem žánrům od epických historických fresek, přes psychologická dramata (Výkřik natočil režisér Michelangelo Antonioni a italské komedie až po úpravy velkých děl světové literatury (např. italsko-americká produkce Vojny a míru režiséra Kinga Vidora z roku 1956).
V 70. letech skončilo několik jeho scenáristických počinů pro film částečným neúspěchem (Posledních 10 dní Hitlera), ale brzy si začal vše vynahrazovat v televizi. V roce 1982 se natáčel seriál podle jeho scénáře Příběh lásky a přátelství, záhy nato přišla úspěšná Chobotnice v režii Damiana Damianiho.
V 80. letech napsal i scénář k filmu Příkaz k smrti s Harvey Keitelem, filmy psal i v závěru života, ale převažovala tvorba pro televizi, kde byl jeho posledním počinem televizní film Patnáctá epištola z roku 1998.
Externí odkazy
- Morto Ennio de Concini, sceneggio' anch 'La Piovra'. ANSA . 2008-11-18 . Dostupné online. (italsky)[nedostupný zdroj]
- Ennio De Končini. Biografičeskaja spravka. RIA Novosti . 2008-11-18 . Dostupné online. (rusky)
- Ennio de Concini v Internet Movie Database (anglicky)
