Ekonomika Mexika

V dnešním světě získal Ekonomika Mexika nebývalý význam v různých aspektech každodenního života. Od jeho dopadu na politiku až po jeho vliv na technologie je přítomnost Ekonomika Mexika na globální scéně nepopiratelná. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze, ve kterých se Ekonomika Mexika projevuje, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho dopad na moderní společnost. Prostřednictvím této analýzy budeme schopni lépe porozumět důležitosti Ekonomika Mexika a její roli při utváření dnešního světa.

Ekonomika Mexika
Mexico City, finanční centrum země
Mexico City, finanční centrum země
MěnaMexické peso (MXN, Mex$)
Fiskální obdobíKalendářní rok
Obchodní organizaceG20, APEC, CPTPP, USMCA, OECD a WTO
Klasifikace zeměRozvojová země[1], nově industrializovaná země
Statistické údaje
Populace 129 875 529 (2023 odhad)[2]
HDP
  • $1,818 bil. (nominal; 2025)[3]
  • $3,408 bil. (PPP; 2025)[3]
Změna HDP
  • 3,2% (2023)
  • 2,4% (2024)
  • 1,4% (2025)[3]
HDP na obyvatele
  • $13 630 (nominal; 2025)[3]
  • $25 557 (PPP; 2025)[3]
HDP podle sektorů
Inflace (CPI) 4,88% (2023)[4]
Míra chudoby
  • 36,3% v chudobě (2022)[5]
  • 7,1% v extrémní chudobě (2022)[5]
  • 22% méně než $6,85/den (2022)[6]
Pracovní síla
  • 61 042 968 (2023)[7]
  • 58,7% míra zaměstnanosti (2023)[8]
Pracovní síla podle sektorů
Nezaměstnanost
  • 2,5% (2025 odhad)[9]
  • 2,7% (září 2024)[10]
Průměrná hrubá mzdaMex$12 887 / $732,31 měsíčně[11] (2022)
Zahraničí
Vývoz $574,1 mld. (2022)[12]
Hlavní partneři vývozu
Dovoz $600,7 mld. (2022)[12]
Hlavní partneři dovozu
Hrubý zahraniční dluh $445,8 mld. (31. prosince 2017, odhad)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluh 54,3% HDP (2017 odhad)[2]
Příjmy261,4 mld. (2017 odhad)[2]
Výdaje273,8 mld. (2017 odhad)[2]

Ekonomika Mexika je rozvojová se smíšenou tržní ekonomikou.[13] V roce 2024 byla 13. největší na světě z hlediska nominálního HDP a podle parity kupní síly.[3] Od krize v roce 1994 administrativy zlepšily makroekonomické základy země. Mexiko nebylo významně ovlivněno jihoamerickou krizí v roce 2002 a po krátkém období stagnace v roce 2001 si udrželo pozitivní, i když nízké tempo růstu. Mexiko však bylo jednou z latinskoamerických zemí nejvíce postižených recesí v roce 2008, přičemž jeho hrubý domácí produkt se v ten rok snížil o více než 6 %. Mezi zeměmi OECD má Mexiko poměrně silný systém sociálního zabezpečení; sociální výdaje činily zhruba 7,5 % HDP.[14][15][16]

Mexická ekonomika si udržela vysokou makroekonomickou stabilitu a snížila inflaci a úrokové sazby na rekordně nízkou úroveň. Navzdory tomu přetrvávají značné rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem, severními a jižními státy a bohatými a chudými.[17] Mezi nevyřešené problémy patří modernizace infrastruktury, modernizace daňového systému a pracovního práva a snižování příjmové nerovnosti. Daňové příjmy, 19,6 procenta HDP v roce 2013, byly nejnižší mezi 34 zeměmi OECD.[18] Hlavním problémem, kterému Mexiko čelí, je míra chudoby a přetrvávající vysoké regionální nerovnosti. Nedostatek formalit, finanční vyloučení a korupce omezují růst produktivity. Střednědobé vyhlídky růstu byly také ovlivněny nižším podílem žen v pracovní síle a investice nebyly od roku 2015 silné.

Ekonomika zahrnuje rychle se rozvíjející moderní průmyslová odvětví a sektory služeb s rostoucím soukromým vlastnictvím. Nedávné administrativy rozšířily konkurenci v přístavech, železnicích, telekomunikacích, výrobě elektřiny, distribuci zemního plynu a na letištích, aby modernizovaly infrastrukturu. Jako exportně orientovaná ekonomika je více než 90 % mexického obchodu v rámci dohod o volném obchodu (FTA) s více než 40 zeměmi, včetně Evropské unie, Japonska, Izraele a velké části Střední a Jižní Ameriky. Nejvlivnější FTA dohoda je mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA), která vstoupila v platnost v roce 2020 a byla podepsána v roce 2018 vládami Spojených států, Kanady a Mexika. V roce 2006 představoval obchod se dvěma severními partnery Mexika téměř 90 % jeho vývozu a 55 % dovozu.[19] Nedávno Kongres schválil důležité daňové, penzijní a soudní reformy. V roce 2023 mělo Mexiko 13 společností na seznamu největších světových společností žebříčku Forbes Global 2000.[20][21]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Mexico na anglické Wikipedii.

  1. World Economic Outlook Database, April 2019 . International Monetary Fund . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2019. 
  2. a b c d e f g The World Factbook . Central Intelligence Agency . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 26, 2021. 
  3. a b c d e f Report for Selected Countries and Subjects: October 2024 . International Monetary Fund. Dostupné online. 
  4. Sistema de información económica, Banco de México . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 25, 2024. 
  5. a b EL CONEVAL PRESENTA LAS ESTIMACIONES DE POBREZA MULTIDIMENSIONAL 2022 . National Council for the Evaluation of Social Development Policy . Dostupné online. 
  6. Poverty headcount ratio at $6.85 a day (2017 PPP) (% of population) - Mexico . World Bank . Dostupné online. 
  7. Labor force, total - Mexico . INEGI . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 22, 2021. 
  8. Employment to population ratio, 15+, total (%) (national estimate) - Mexico . World Bank . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 9, 2022. 
  9. World Economic Outlook Database, April 2020 . International Monetary Fund . Dostupné online. 
  10. Employment and occupation . National Institute of Statistics and Geography, January 2016 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 29, 2019. 
  11. Home . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 17, 2023. 
  12. a b Mexico: Economy, employment, equity, quality of life, education, health and public safety at Mexico . February 10, 2024 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 7, 2023. 
  13. MORENO-BRID, Juan Carlos; ROS, Jaime. Development and Growth in the Mexican Economy: A Historical Perspective. : Oxford University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-199-70785-0. S. 51. 
  14. KENWORTHY, Lane. Do Social-Welfare Policies Reduce Poverty? A Cross-National Assessment. Social Forces. 1999, s. 1119–1139. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 10, 2013. doi:10.2307/3005973. JSTOR 3005973. 
  15. MOLLER, Stephanie; HUBER, Evelyne; STEPHENS, John D.; BRADLEY, David; NIELSEN, François. Determinants of Relative Poverty in Advanced Capitalist Democracies. American Sociological Review. 2003, s. 22–51. doi:10.2307/3088901. JSTOR 3088901. 
  16. Social Expenditure – Aggregated data . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 26, 2023. 
  17. Mexico, World Bank's Country Brief . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 24, 2012. 
  18. OECD: Compare your country by tax rate 21, 2019/https://web.archive.org/web/20191221180135/https://www1.compareyourcountry.org/tax-revenues?cr=oecd&cr1=oecd&lg=en&page=0 Archivováno 21. 12. 2019 na Wayback Machine., access date December 13, 2014
  19. Mexico 26, 2021/https://web.archive.org/web/20210126164719/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/mexico Archivováno 26. 1. 2021 na Wayback Machine.. The World Factbook. CIA.
  20. TUCKER, Hank; MURPHY, Andrea. Inside The Global 2000: JPMorgan Is Again The World's Largest Company As Berkshire Hathaway Falls . June 8, 2023 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 11, 2023. 
  21. TUCKER, Hank; MURPHY, Andrea. The Full List of Forbes Global 2000 in 2023 . June 8, 2023 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 3, 2023. 

Externí odkazy