V tomto článku prozkoumáme do hloubky Ekonomika Jižní Koreje a jeho dopad na současnou společnost. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Ekonomika Jižní Koreje předmětem zájmu a debat v různých oblastech, jak v populární kultuře, tak v akademické sféře. Ponoříme se do jeho významu, vlivu a relevance v dnešním světě a budeme analyzovat, jak Ekonomika Jižní Koreje formoval naše vnímání, postoje a chování. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit porozumět důsledkům Ekonomika Jižní Koreje v naší společnosti a zamyslet se nad její úlohou v lidském rozvoji.
Ekonomika Jižní Koreje | |
---|---|
![]() Soul, největší město v zemi | |
Měna | Jihokorejský won (KRW, ₩) |
Fiskální období | 1. ledna – 31. prosince |
Obchodní organizace | APEC, WTO, OECD, G-20 |
Statistické údaje | |
Populace | ▲ 51 835 110 (2020 odhad)[1] |
HDP | ▼ $1,630 bil. (nominal, 2019 odhad)[2] |
Změna HDP | 2,7% (2018) 2,0% (2019) −1,2% (2020e) 3,4% (2021e)[3] |
HDP podle sektorů | zemědělství: 2,2%, průmysl: 39,3%, služby: 58,3% |
Inflace (CPI) | 0,3% (2020 odhad)[3] |
Míra chudoby | 14,4% (2016 odhad)[1] |
Pracovní síla | 28 445 506 (2019)[4] |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 4,8%, průmysl: 24,6%, služby: 70,6% |
Nezaměstnanost | 3,8% (březen 2020)[5] |
Zahraničí | |
Hrubý zahraniční dluh | ![]() |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | ![]() |
Ekonomika Jižní Koreje je vysoce rozvinutá smíšená ekonomika[6][7][8], v níž dominují rodinné konglomeráty zvané čeboly. Dle HDP je 4. největší ekonomikou v Asii a 12. největší na světě. Jižní Korea je známá svým velkolepým vzestupem z jedné z nejchudších zemí na světě do vyspělé země s vysokými příjmy během několika generací. Tento hospodářský růst byl popsán jako „zázrak na řece Hangang“[9], který Jižní Koreu přivedl na řadu elitních zemí v OECD a skupině G-20. Jižní Korea zůstává po Velké recesi jednou z nejrychleji rostoucích vyspělých zemí na světě. Je součástí skupiny zemí Next Eleven, které by měly dominovat globální ekonomice v polovině 21. století.