Rozvojová země
V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Rozvojová země. Jde o téma, které v posledních letech vzbudilo velký zájem a o kterém se toho napsalo mnoho, ale které má ještě mnoho aspektů k prozkoumání. Od svého vzniku až po jeho dopad na dnešní společnost, přes jeho různé aspekty a aplikace, Rozvojová země je téma, které nám nepochybně nabízí nekonečné možnosti reflexe a učení. V celém tomto článku se pokusíme odhalit záhady kolem Rozvojová země a porozumět jeho důležitosti v současném kontextu. Připravte se na fascinující cestu poznání a objevování!
Nejnovější klasifikace seřazené podle MMF[1] a OSN[2]
Rozvojová země je pojem obecně používaný k označování států, pro něž je typická nižší úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát „vyspělý“, a úroveň ekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny rozvojových zemí.
V minulosti byl kladen důraz především na hospodářský růst a míru industrializace země. Dnes patří k nejuznávanějším měřítkům rozvinutost průmyslové základny a Index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Za rozvojovou tak bývá obvykle označována země s nižší životní úrovní obyvatelstva, méně rozvinutým průmyslem a nižším HDI.
Rozvojové země zahrnují: nově industrializované země, rozvíjející se trhy, hraniční trhy a nejméně rozvinuté země. Většinou jsou do této kategorie zařazovány členské státy G77 a další státy na podobném stupni vývoje. Někdy se nejméně rozvinutým zemím též zjednodušeně říká země Jihu či třetí svět.
Dělení
Rozvojové země bývají ještě dále členěny. Na konci žebříčku se nacházejí nejméně rozvinuté země a naproti tomu se mluví o takzvaných nově industrializovaných zemích. Speciální skupinou jsou státy, které selhaly ve výkonu své funkce - tedy ty, kde vláda nemá kontrolu nad děním v zemi. Ty označujeme jako zhroucené státy (failed states).
Typické znaky
- Probíhá migrace do měst (v roce 1960 ve městech žilo 22 % obyvatel, v roce 2014 je už 60 % obyvatel)
- Mají nižší spotřebu a je zde vysoký populační růst (např. Etiopie, Pákistán, Nigérie)
- Je zde vyšší míra chudoby a nízká úroveň vzdělanosti
- Ve všeobecnosti nerozvinutý, převážně těžký průmysl a rostoucí znečištění[3]
- Špatně funguje státní správa, veřejné statky (školství, zdravotnictví, obrana) jsou na nízké a nedostačující úrovni
- Relativně mladá populace, průměrný věk pod 30 let
- Odliv nadaných a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do rozvinutých zemí
- Často vysoký státní dluh
- Rychlejší ekonomický růst než u vyspělých zemí
Odkazy
Reference
- ↑ World Economic and Financial Surveys World Economic Outlook Database—WEO Groups and Aggregates Information . International Monetary Fund . Dostupné online.
- ↑ Least Developed Countries May 2011/https://web.archive.org/web/20110517090756/http://www.unohrlls.org/en/ldc/related/62/ Archivováno 17. 5. 2011 na Wayback Machine. (2018 list December 2019/https://web.archive.org/web/20191221185727/http://unohrlls.org/custom-content/uploads/2018/12/list-of-least-developed-countries-rev1.pdf Archivováno 21. 12. 2019 na Wayback Machine.)
- ↑ New analysis reveals global distribution of toxic pollution and climate change. phys.org . 2021-07-21 . Dostupné online. (anglicky)
Související články
Rozdělení států světa podle "světů":
Externí odkazy
- (anglicky)Přednáška švédského profesora Hanse Roslonga, Debunking myths about Third World (Rozbití mýtů o Třetím světě)
- (anglicky)Tabulky (bráno ze statistického serveru NationMaster.com)
- Procento obyvatel žijící v chudobě
- Děti žijící v chudobě
- Dětská úmrtnost a úmrtnost rodiček
- Počet ročních dětí očkovaných proti tuberkulóze
- Procento obyvatel žijící za 1, 2, 4, 11 dolarů na den.
- Míra splácení národního dluhu
- Přístup k pitné vodě
- Přístup k sanitaci (koupel/sprcha)
- Lidé žijící s AIDS
- Předpokládaná délka života
