Ekonomický liberalismus
V dnešním světě je Ekonomický liberalismus zajímavé téma, které vyvolává různé názory a debaty. Ať už na osobní, společenské nebo profesionální úrovni, Ekonomický liberalismus upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento fenomén vyvolal širokou škálu výzkumů, diskusí a úvah, které se snaží porozumět a analyzovat různé aspekty, které jej tvoří. Od svých počátků až po možné budoucí dopady se Ekonomický liberalismus postupem času vyvíjí a transformuje a stává se tématem neustálého zájmu moderní společnosti. V tomto článku se ponoříme do složitosti Ekonomický liberalismus, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a analyzujeme různé pozice, které v této věci existují.
Ekonomický liberalismus, liberální ekonomická teorie nebo tržní liberalismus je skupina ekonomických teorií, které mají svůj původ v osvícenství. Za zakladatele těchto ekonomických teorií je považovaný skotský filozof Adam Smith. Všechny teorie vycházející z ekonomického liberalismu se snaží o posun hospodářství ke kapitalismu a volnému trhu.
Důraz na soukromé vlastnictví a svobodné smluvní vztahy tvoří základ liberálních ekonomických teorií. Ekonomický liberalismus tvrdí, že jednotlivci v ekonomickém prostředí konají zejména ve vlastním zájmu, a umožnit jim to bez jakýchkoliv omezení vede k nejlepšímu výsledku (samozřejmě, za předpokladu existence soudní moci a slabé státní moci).
Ekonomický liberalismus se částečně vytratil v prvé polovině dvacátého století s rozvojem sociálního liberalismu. V tomto období byl nahrazen keynesiánskými ekonomickými teoriemi, které požadují ekonomiku s výraznými státními zásahy. Po tom, co tyto teorie selhaly při vysvětlovaní stagflace v 70. letech, nastal návrat liberálních ekonomických teorií, jako je například monetarismus.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liberálna ekonomická teória na slovenské Wikipedii.
Literatura
- ŠŤASTNÝ, Dan; LIPKA, David. Ideas Have Consequences: Turning Free Trade Idea into Reality. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 103–112. Dostupné online . ISBN 978-80-7308-208-6.
