Efraim Israel
Efraim Israel je dnes relevantní téma velkého zájmu. Jeho význam spočívá v jeho dopadu na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku prozkoumáme základní aspekty související s Efraim Israel, analyzujeme jeho vývoj v průběhu času, jeho důsledky v různých oblastech a také názory a perspektivy odborníků v této oblasti. Abychom mohli nabídnout komplexní pohled na Efraim Israel, budeme se zabývat různými úhly pohledu a poskytneme aktualizované a relevantní informace o tomto tématu.
| Efraim Israel | |
|---|---|
| Narození | 23. června 1944 (80 let) Budapešť |
| Úmrtí | Budapešť |
| Povolání | překladatel a bohemista |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1968) |
| Témata | bohemistika, překlad, překlady z maďarštiny, překlady do maďarštiny, překlady z češtiny, překlady do češtiny a překlady z francouzštiny |
| Příbuzní | Magda Hapová (sestra) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hap Béla (Efraim Israel, * 23. června 1944 Budapešť) je izraelský bohemista a překladatel z maďarštiny, češtiny, francouzštiny, hebrejštiny a němčiny do tří prvních z těchto jazyků.
Život
Studoval obory latina a francouzština na budapešťské Universitě Loránda Eötvöse, kterou absolvoval r. 1968. V témže roce se začal učit češtině a studoval ji postgraduálně na téže universitě. Mezi roky 1969 a 1985 působil jako redaktor v budapešťském cizojazyčném nakladatelství Corvina. Roku 1985 emigroval do Izraele, kde pracoval do odchodu do důchodu na tamějším ministerstvu financí.
Publikace
Knižně
- Izráel, Izráel, Izráel... (v maďarštině). Jeruzalém, 1990.
- Holtak gondolata (= Zemřelých myšlenka). Máchův Máj v maďarštině s obšírnými vysvětlujícími texty a dvěma interpretacemi díla. Bratislava, 2000.
Časopisecky
- Studie, eseje, statě na literární, historická a jiná témata (Mácha, Olbracht, Erben, Coleridge, Eduard Beneš aj.) v Kritickém sborníku, v České literatuře České akademie věd, v Britských listech, v bratislavském Kaligramu, ve francouzském časopise Kountrass aj.
Z překladů
- Froissartova Kronika (ze starofrancouzštiny). Budapešť, 1970.
- Bratři Čapkové: Adam stvořitel. Budapešť, 1976.
- Bohumil Hrabal: Postřižiny. Budapešť, 1979.
- Ze džbánu nekonečna. Výbor básní maďarského básníka Sándora Weörese, přeložené společně s Václavem Daňkem. Praha, 1978.
- Rejtett történelem (= Skryté dějiny). Výbor básní a esejí Otokara Březiny. Budapešť, 1983.
- Václav Havel: Audience a Vernisáž. Maďarský samizdat, 1984.
- Pál Miklós: L'Œil du dragon. Introduction iconographique à la peinture chinoise. (Z maďarštiny). Budapešť, 1986.
Dále překlady z děl K. J. Erbena, J. Arbese, L. Fukse, Oty Pavla, Jar. Seiferta, Vl. Holana, Vít. Nezvala, Ladislava Nováka, O. Březiny, Goethe aj.
