Dánská královská knihovna
V tomto článku prozkoumáme význam Dánská královská knihovna v různých kontextech a jeho dopad na dnešní společnost. Dánská královská knihovna v posledních letech upoutal pozornost mnoha lidí a vyvolal debaty a úvahy o jeho významu a důsledcích. V průběhu historie hrál Dánská královská knihovna klíčovou roli ve vývoji společností a utváření individuální a kolektivní identity. Od svého vzniku až po současnost je Dánská královská knihovna předmětem studia, obdivu, sporů a reinterpretací v tak rozmanitých oblastech, jako je věda, technologie, umění, politika a populární kultura. V tomto článku prozkoumáme, jak Dánská královská knihovna formoval náš svět a bude v tom pokračovat i v budoucnu.
| Dánská královská knihovna | |
|---|---|
 Nová budova Dánské královské knihovny, tzv. Černý diamant | |
| Stát |  Dánsko |
| Poloha | Kodaň, Dánsko |
| Souřadnice | 55°40′25″ s. š., 12°34′55″ v. d. |
| Další informace | |
| Webové stránky | kb |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dánská královská knihovna (dánsky Det Kongelige Bibliotek) je dánská národní knihovna se sídlem v Kodani, největší z knihoven severských států. Ve sbírkách knihovny se nachází veškeré tisky dánské provenience od 17. století do současnosti.
Historie
Knihovna vznikla za vlády Frederika III. v 50. letech 17. století. Vlastní budovu získala v roce 1673, v této budově dnes sídlí Říšský archiv (Rigsarkivet). V roce 1763 byla knihovna pod vedením knihovníka Daniela Gotthilfa Moldenhawera zpřístupněna veřejnosti. Další budova, kam se knihovna přestěhovala a která je dodnes využívána vznikla v roce 1906 pod vedením architekta Hanse J. Holma na kodaňském ostrůvku Slotsholmen. Budova imituje severoitalskou středověkou a raně renesanční architekturu, bere si inspiraci také z kaple Karla Velikého v Cáchách. K této budově v letech 1966–1968 a 1979–1980 byly přistavovány dílčí rozšíření.
V roce 1989 došlo ke sloučení knihovny Kodaňské univerzity s Královskou knihovnou. V roce 1999 byla přistavěna nová moderní budova na Slotsholmenu od studia schmidt hammer lassen architects jejímž typickým znakem jsou ostré hrany a černá fasáda. Tato budova je nazvána Černý diamant (Den sorte diamant). V budově jsou jak knihovní depozitáře, tak koncertní sál.
V současnosti vedle hlavní budovy na Slotsholmu existují dvě oddělené speciálně zaměřené pobočky knihovny. Jedna zaměřená na právo a sociální vědy na Fiolstræde (budova otevřena v roce 1861 jako univerzitní knihovna) a druhá zaměřená na duchovní vědy na ostrově Amager.
Významné sbírky
Mezi významnou položku knihovny patří rukopisy. V současnosti jich knihovna uchovává okolo 35 000 a vedle toho přes milion dopisů (ve správě Oddělení manuskriptů a vzácných tisků). Svoje sbírky knihovna získala z nákupů a hlavně dary soukromých osob a šlechtických knihoven. K tomu došlo na počátku, kdy král odkázal do začátku soukromou knihovnu, v roce 1785 odkázal svoji knihovnu hrabě Otto Thott, v roce 1796 P. F. Suhm. V 19. století do knihovny přibyla sbírka Petera Uldalla a Abrahama Kalla. V roce 1927 byla včleněna knihovna ze zámku Ledreborgu a v roce 1938 rukopisy z univerzitní knihovny. V knihovně se dále nachází sbírka Arnamagnæan islandského vzdělance Árni Magnússona, rukopisy a dopisy Hanse Christiana Andersena, archiv Sørena Kierkegaarda.
V knihovně se také nachází bohemika, která se do knihovny dostala jako dar Švédska z válečné kořisti dovezené z Čech po třicetileté válce.
Muzeum fotografie
Oddělení obsahuje 17 900 000 tisků a fotografií.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dänische Königliche Bibliothek na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dánská královská knihovna na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- (dánsky) Oficiální stránky
