Árni Magnússon
V dnešním světě zůstává Árni Magnússon základním a zajímavým tématem, které přitahuje pozornost akademiků, vědců, profesionálů i nadšenců. Význam Árni Magnússon se projevuje v různých oblastech, od medicíny po technologii, přes politiku a kulturu. V průběhu historie byl Árni Magnússon předmětem studia a debat, což dokazuje jeho význam a dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Árni Magnússon, od jeho původu a vývoje až po jeho současný vliv, s cílem poskytnout komplexní pohled na toto fascinující a neustále se měnící téma.
| Árni Magnússon | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. listopadu 1663 Dalasýsla |
| Úmrtí | 7. ledna 1730 (ve věku 66 let) Kodaň,  Dánsko |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Povolání | vysokoškolský učitel, akademik a historik |
| Zaměstnavatel | Kodaňská univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Árni Magnússon (13. listopadu 1663 – 7. ledna 1730 Kodaň) byl islandský učenec.
Stal se známý i pod latinizovanou podobou jména Arnas Magnaeus a dánskou podobou Arne Magnussen. Od roku 1683 studoval v Kodani u Thomase Bartholina, roku 1701 se stal se profesorem archeologie a filosofie na tamější univerzitě. V letech 1702–1712 se podílel na sčítání obyvatel na Islandu, přičemž hojně sbíral starožitnosti, zejména stala známá jeho bibliofilská sbírka rukopisů, která byla po jeho smrti odevzdána dánské královské knihovně (dnes Arnamagnæana byla částečně přesunuta do Reykjavíku). Podporoval také vydávání staronordských literárních památkek.
Literatura
- KADEČKOVÁ, Helena. Dějiny Islandu. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 308 s. Dějiny států. ISBN 80-7106-408-4. S. 180-185.
- Kadečková, Helena. Árni Magnússon aneb Historie záchrany islandských rukopisů. In: Dějiny a současnost. Populární historická a vlastivědná revue. Praha : Nakladatelství Lidové noviny 18, č. 2, (1996), s. 9-13.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Árni Magnússon na Wikimedia Commons
