Národní knihovna Černé Hory
V tomto článku prozkoumáme vše, co potřebujete vědět o Národní knihovna Černé Hory. Od jeho vzniku až po dopad na společnost se ponoříme do všech aspektů souvisejících s tímto tématem. Budeme analyzovat jeho význam dnes, jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Prozkoumáme také různé perspektivy a názory, které existují kolem Národní knihovna Černé Hory, abychom nabídli kompletní a obohacující vizi. Připravte se na objevování světa fascinujících informací o Národní knihovna Černé Hory a ponořte se na cestu neomezených znalostí. Nenechte si to ujít!
| Národní knihovna Černé Hory | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Černá Hora |
| Souřadnice | 42°23′39,77″ s. š., 18°54′55,3″ v. d. |
| Další informace | |
| Webové stránky | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černohorská národní knihovna Đurđe Crnojeviće (černohorsky: Nacionalna biblioteka Crne Gore "Đurđe Crnojević") je národní knihovnou Černé Hory. Sídlí v Cetinje. Schraňuje asi 2 miliony položek. Nese v názvu jméno Đurđe Crnojeviće, vládce Černé Hory z 15. století, který v roce 1493 založil první státní tiskárnu na světě a druhou tiskárnu v Evropě, která vydávala texty v cyrilici. Knihovna se hlásí se k datu založení 1893, kdy u příležitosti 400. výročí Crnojevićovy tiskárny založil kníže Nikola I. Petrović-Njegoš Veřejnou knihovnu.[1] V roce 1896 byl přijat zákon, jímž byla knihovna pověřena úkolem shromažďovat „všechna díla ve všech jazycích souvisejících s Černou Horou“, tedy knihy ve všech slovanských jazycích. Byl také ustanoven titul státní knihovník. Knihovna byla od toho roku rovněž umístěna v prostorách Královského divadla Zetski dom, kde zůstala až do konce druhé světové války; do stejné budovy se nastěhovalo i národní muzeum a knihovna se stala zároveň muzejní knihovnou. Roku 1905 knihovna získala právo povinného výtisku. Za první světové války byl zničen téměř celý dosavadní knihovní fond. Roku 1927 převzala roli depozitní knihovny Černé Hory. Od roku 1944 byla jednou z osmi depozitních knihoven Jugoslávie. Od roku 1946 se v názvu knihovny nachází označení "národní". V roce 1951 knihovna získala budovu bývalého francouzského velvyslanectví v Cetinje, v níž sídlí dosud (adresa: Njegoševa 116). Byla postavena roku 1910, podle návrhu francouzského architekta Paula Gaudeta. Roku 1964 dostala k užívání druhou budovu, sídlo bývalého italského velvyslanectví (Bulevar Crnogorskih junaka 163).[2] I tu užívá dodnes. Ve stejném roce se do názvu dostalo jméno Đurđe Crnojeviće. V roce 2012 získala knihovna svůj současný plný název.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Library of Montenegro na anglické Wikipedii.
- ↑ Nacionalna biblioteka Crne Gore - Đurđe Crnojević - History. www.nb-cg.me . . Dostupné online.
- ↑ Nacionalna biblioteka Crne Gore „Đurđe Crnojević“ – Cetinje’ / National Library of Montenegro “Djurdje Crnojevic” – Cetinje’ – The Conference of European National Librarians (CENL). www.cenl.org . . Dostupné online.
