Problém Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a kontroverze. S různými přístupy a pohledy byl Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha předmětem debat a výzkumu v různých oblastech poznání. Od svého dopadu na společnost až po důsledky na individuální úrovni, Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha upoutal pozornost akademiků, odborníků i obyčejných lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha, analyzujeme jeho relevanci a odhalíme jeho možné důsledky. Kromě toho prozkoumáme, jak Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha utvářel a bude utvářet současnou krajinu, a nabídneme tak komplexní pohled na toto důležité téma.
Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha (Braganza-Wettin) | |
---|---|
![]() | |
Země | Portugalské království |
Mateřská dynastie | Koburkové, Braganzové |
Tituly | portugalští králové |
Zakladatelé | Marie II. Portugalská a Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha (též Braganza-Wettin) je někdejší německo-portugalská dynastie vládnoucí v Portugalském království od roku 1853 do roku 1910.
Zakladateli dynastie byli manželé Marie II. z rodu Braganza a Ferdinand z dynastie sasko-kobursko-gothajské. Jelikož je tato dynastie vymřelá, následnictví portugalského trůnu přešlo na potomky Michala I. Portugalského (strýce Marie II.) z dynastie Braganza.
V roce 1910 byla v Porugalsku svržena monarchie a nastolena republika. V roce 1932 se o dědičné tituly přihlásila žena Maria Pia Sasko-Kobursko-Gothajská a z Braganzy, nemanželská dcera Karla I.