Dnes zaujímá Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský ústřední místo ve společnosti. Jeho důležitost a význam se odráží ve všech aspektech každodenního života, od politiky a ekonomiky až po zábavu a kulturu. Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský upoutal pozornost odborníků i fanoušků, vyvolal vášnivé debaty a odlišné názory. V tomto článku prozkoumáme vliv a dopad Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský v různých oblastech, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho projekci do budoucnosti. Od svých počátků až po svou roli dnes, Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský nejen zanechal svou stopu v historii, ale také nadále utváří svět, ve kterém žijeme.
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 28. března 1785 Coburg |
Úmrtí | 27. srpna 1851 (ve věku 66 let) Vídeň |
Potomci | Ferdinand II. Portugalský, August Sasko-Kobursko-Gothajský, Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská a Leopold Sasko-Kobursko-Kohárský |
Otec | František Sasko-Kobursko-Saalfeldský |
Matka | Augusta Reussová z Ebersdorfu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (28. březen 1785, Coburg – 27. srpen 1851, Vídeň; celým jménem Ferdinand Georg August Sasko-Kobursko-Gothajský) byl sasko-kobursko-gothajský princ z koburské dynastie a bratr prvního belgického krále Leopolda I., otec portugalského krále Ferdinanda II. a děd bulharského cara Ferdinanda I.. Dále byl Ferdinand také strýcem britské královny Viktorie i jejího manžela prince Alberta, mexické císařovny Šarloty nebo belgického krále Leopolda II. Ferdinand Sasko-Koburský byl generálem rakouské císařské kavalérie během napoleonských válek.
30. listopadu 1815 se ve Vídni oženil s uherskou šlechtičnou Marií Antonií Koháry de Csabrág, dědičkou magnáta Ference Jozefa, knížete Koháry de Csabrág. Ferdinand si přidal příjmení manželky Koháry ke svému jménu. Pár měl čtyři děti, všechny vychované jako katolíci jelikož jen katolíci mohli být dědicem rodu Koháry.