Dnes budeme hovořit o De Stella Nova, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. De Stella Nova je problém, který se týká lidí všech věkových kategorií, pohlaví a sociálních vrstev a jeho dopad je pociťován v různých aspektech každodenního života. Jak pokračujeme ve zkoumání různých aspektů De Stella Nova, je důležité mít na paměti jeho význam a to, jak může ovlivnit naše životy. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů De Stella Nova, analyzujeme jeho důsledky a poskytneme užitečné informace pro lepší pochopení tohoto tématu. Připojte se k nám na této cestě za poznáním, kde prozkoumáme více o De Stella Nova a jeho významu v naší společnosti!
De Stella Nova in Pede Serpentarii | |||
---|---|---|---|
![]() Přední strana knihy | |||
Autor | Johannes Kepler | ||
Původní název | De Stella Nova in Pede Serpentarii et qui sub ejus exortum de novo iniit, Trigono igneo | ||
Ilustrátor | Johannes Kepler | ||
Země | České království | ||
Jazyk | latina | ||
Námět | Keplerova supernova (SN 1604) | ||
Datum vydání | 1606 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
De Stella Nova in Pede Serpentarii (česky O nové hvězdě v Hadonošových nohách; Celým názvem De Stella Nova in Pede Serpentarii et qui sub ejus exortum de novo iniit, Trigono igneo) je astronomický spis německého astronoma a teologa Johanna Keplera poprvé vydaný v Praze roku 1606, který pojednává o takzvané Keplerově supernově (SN 1604).
V době, kdy Johannes Kepler v Praze sepisoval své nejvýznamnější dílo Astronomia Nova, jeden císařský hodnostář ho 11. října informoval, že na obloze zahlédl novou hvězdu. Kepler mu nejdříve sice nevěřil, ale o šest dní později se o nové hvězdě přesvědčil na vlastní oči.[1][2][3]