De Miseria Condicionis Humane
V dnešním světě je De Miseria Condicionis Humane tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých oborech. Od jeho dopadu na společnost až po jeho dnešní relevanci se De Miseria Condicionis Humane stal pro mnohé bodem zájmu. S technologickým pokrokem a změnami v sociální dynamice se De Miseria Condicionis Humane vyvinul a přizpůsobil požadavkům moderního světa. V tomto článku dále prozkoumáme De Miseria Condicionis Humane a jeho význam v současném kontextu a také různé pohledy, které na toto téma existují.
| O pohrdání světem a o nicotnosti člověka | |
|---|---|
| Autor | Lothar di Segni |
| Původní název | De Miseria Condicionis Humane |
| Jazyk | latina |
| Žánr | asketismus |
| Datum vydání | 12. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
O pohrdání světem a o nicotnosti člověka (orig. Liber de contemptu mundi, sive De miseria humanae conditionis) je asketický traktát středověkého kardinála Lothara, pozdějšího papeže Inocence III.[1] Tato kniha byla ve 12.–14. století neobyčejně rozšířena. Autor zamýšlel napsat i druhou část svého traktátu, kterou již nechtěl věnovat nicotnosti člověka, ale jeho velikosti. Svůj úmysl ovšem nesplnil.[2]
Kritika
Proti tomuto asketickému dílu byl zaměřen traktát Giannozza Manettiho „O důstojnosti a skvělosti člověka“, věnovány kráse a velikosti člověka.[3] Ve své knize nesouhlasí Manetti s úvahami Inocence III., jež byly z hlediska životně optimistické humanistické koncepce světa a člověka nesmyslné.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku De Miseria Condicionis Humane na anglické Wikipedii.
Literatura
- v češtině
- GORFUNKEL, Alexandr Chaimovič, 1987. Renesanční filozofie (původním názvem: Filosofija epochi vozroždenija). Překlad : Otto Vochoč. 1. vyd. Praha: Svoboda. 377 s.
