Chlorid xenonatý

V dnešním světě získal Chlorid xenonatý nesporný význam v různých oblastech. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu se Chlorid xenonatý podařilo upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už prostřednictvím hudby, filmu, politiky nebo jakéhokoli jiného média, Chlorid xenonatý se stal opakujícím se tématem konverzací a nevyčerpatelným zdrojem debat a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Chlorid xenonatý a analyzujeme jeho dopad dnes, stejně jako jeho projekci do budoucna.

chlorid xenonatý
Obecné
Systematický názevChlorid xenonatý
Anglický názevXenon dichloride
Německý názevXenondichlorid
Sumární vzorecXeCl2
Identifikace
Registrační číslo CAS13780-38-6
PubChem60210033
SMILESClCl
InChIInChI=1S/Cl2Xe/c1-3-2
Key: ZDICFBIJLKDJAQ-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost202,199 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid xenonatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem XeCl2. Je to jediný stabilní známý chlorid xenonu. Je však stále sporné, zda je chlorid xenonatý skutečně sloučeninou nebo pouze Van der Waalsovou molekulou složenou z atomu xenonu a molekul chloru spojených Van der Waalsovými silami.[1]

Příprava

Chlorid xenonatý lze připravit ozařováním směsi xenonu a chloru mikrovlnami. V jednom experimentu byla vyzkoušena příprava XeCl2·BCl3 za pomocí xenonu, chloru a chloridu boritého, ale vzniknul chlorid xenonatý.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xenon dichloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PROSERPIO, Davide M.; HOFFMANN, Roald; JANDA, Kenneth C. The xenon-chlorine conundrum: van der Waals complex or linear molecule?. Journal of the American Chemical Society. 1991-09, roč. 113, čís. 19, s. 7184–7189. Dostupné online . ISSN 0002-7863. doi:10.1021/ja00019a014. (anglicky) 
  2. ↑ 王积涛. 有机金属化合物. : 科学出版社 434 s. Dostupné online. ISBN 978-7-03-002238-7. S. 72. (čínsky) 
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Chlorid americnatý (AmCl2) • Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid kalifornatý (CfCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid dysprosnatý (DyCl2) • Chlorid einsteinatý (EsCl2) • Chlorid europnatý (EuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid fermnatý (FmCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid indnatý (InCl2) • Chlorid iridnatý (IrCl2) • Chlorid mendelevnatý (MdCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid neodymnatý (NdCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid nobelnatý (NoCl2) • Chlorid osminatý (OsCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid ruthenatý (RuCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid selenatý (SeCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid tellurnatý (TeCl2) • Chlorid thornatý (ThCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid thulnatý (TmCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid wolframnatý (WCl2) • Chlorid xenonatý (XeCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2) • Chlorid zirkonatý (ZrCl2)