V dnešní době je Dačická kotlina tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. S rozvojem technologií a globalizací se Dačická kotlina stal předmětem zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu se Dačická kotlina stal tématem, které nadále vyvolává diskuse a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Dačická kotlina a jeho dopad na současnou společnost a také možné budoucí důsledky, které by mohl mít.
Dačická kotlina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 644 m n. m. (Ivanův kopec) |
Rozloha | 194,49[1] km² |
Střední výška | 527,6[1] m n. m. |
Nadřazená jednotka | Křižanovská vrchovina |
Sousední jednotky | Brtnická vrchovina, Jihlavské vrchy, Novobystřická vrchovina[2] |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | rula, žula |
Povodí | Moravská Dyje |
Souřadnice | 49°12′36″ s. š., 15°24′28″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-5C |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dačická kotlina je geomorfologický podcelek Křižanovské vrchoviny rozkládající se na území okresu Jihlava. Protáhlá sníženina se svahy se rozkládá ve směru severoseverovýchod–jihojihozápad. Tvoří ji ruly a žuly. Střední výška činí 527,6 m. Kotlinou protéká Moravská Dyje. Dno je pokrytou zbytky neogenních jezerních usazenin.[1] Nejvyšším bodem je Ivanův kopec (644 m), který se nachází půl kilometru od obce Vanov.[3] Převažují pole a louky, vyskytují se zde rovněž louky s vlhkomilnými druhy a lesy ve složení smrk, borovice a bříza.[1]