V dnešním světě je Bohumil Vlasák problém, který ve společnosti získal velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Bohumil Vlasák stal předmětem zájmu mnoha lidí v různých oborech. Ať už na osobní, profesionální, politické nebo kulturní úrovni, Bohumil Vlasák vyvolal debaty a diskuse po celém světě. V tomto článku hluboce prozkoumáme téma Bohumil Vlasák, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Kromě toho prozkoumáme, jak se Bohumil Vlasák vyvíjel v průběhu času a jaké výzvy a příležitosti představuje v budoucnu.
JUDr. Bohumil Vlasák | |
---|---|
![]() | |
10. ministr financí Československa | |
Ve funkci: 25. listopadu 1928 – 7. prosince 1929 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Antonín Švehla František Udržal |
Předchůdce | Karel Engliš |
Nástupce | Karel Engliš |
Narození | 20. února 1871, 21. února 1871 nebo 31. května 1871 Příbram ![]() |
Úmrtí | 31. května 1945 (ve věku 74 let) nebo 4. června 1945 (ve věku 74 let) Praha ![]() |
Příbuzní | Josef Vlasák (bratr) |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | ekonom, právník, správní úředník a prozaik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumil Vlasák (20. února[1] 1871 Příbram[2][3][4] - 31. května 1945 Praha[3][4]) byl rakousko-uherský, český a československý státní úředník, národohospodář a politik, za první republiky ministr financí.
Vystudoval Univerzitu Karlovu.[3] [5] Profesí byl právník a ekonom. V období let 1895-1898 působil na Zemském finančním ředitelství v Praze, pak od roku 1898 až do roku 1918 byl úředníkem ministerstva financí ve Vídni. Po vzniku Československa nastoupil na ministerstvo financí jako přednosta odboru a setrval zde do roku 1934 (s výjimkou let, kdy působil jako šéf rezortu).[6]
Od listopadu 1928 zastával post pověřeného správce ministerstva financí (poté, co rezignoval Karel Engliš) v třetí vládě Antonína Švehly. Jeho nástup do funkce byl výsledkem kompromisu, když proti předchozímu ministrovi Englišovi rostla nespokojenost v řadách nejsilnější koaliční strany, agrární strany. Na tomto postu setrval, nyní již jako řádný ministr, i v následující první vládě Františka Udržala do prosince 1929.[7][8][9] Na postu ministra se orientoval na deflační měnovou politiku vázanou na zlatý základ.[6]
Jeho bratrem byl velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou Josef Vlasák.