V tomto článku se na Leopold Lér přiblížíme z komplexní a hluboké perspektivy a prozkoumáme jeho rozmanité aspekty a důsledky v různých oblastech života. Prostřednictvím podrobné a promyšlené analýzy se budeme snažit plně porozumět důležitosti a dopadu, který má Leopold Lér na dnešní společnost, a také možným řešením nebo alternativám k výzvám, které představuje. Budou zkoumány různé přístupy a úhly pohledu, aby bylo možné nabídnout holistickou a obohacující vizi Leopold Lér s cílem podpořit debatu a kritickou reflexi na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Ing. Leopold Lér, CSc. | |
---|---|
poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 1971 – 1976 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1976 – 1986 | |
ministr financí České soc. rep. | |
Ve funkci: 1969 – 1973 | |
Nástupce | Jaroslav Tlapák |
ministr financí ČSSR | |
Ve funkci: 1973 – 1985 | |
Předchůdce | Rudolf Rohlíček |
Nástupce | Jaromír Žák |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 23. října 1928 Ostrava ![]() |
Úmrtí | 20. dubna 2013 (ve věku 84 let) |
Profese | politik, pedagog a ekonom |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Leopold Lér (23. října 1928 Ostrava[1][2] – 20. dubna 2013[3][4]) byl český a československý ekonom, politik Komunistické strany Československa, ministr financí České socialistické republiky a ministr financí ČSSR, poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Od roku 1951 pracoval na ministerstvu financí Československa, v letech 1962–1968 coby náměstek ministra. Po federalizaci Československa byl ministrem financí České socialistické republiky v letech 1969–1973 ve vládě Stanislava Rázla, vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka a druhé vládě Josefa Korčáka. Pak přešel na post ministra financí Československa, který zastával v letech 1973–1985 v druhé vládě Lubomíra Štrougala, třetí vládě Lubomíra Štrougala a čtvrté vládě Lubomíra Štrougala.[5][6]
Zastával i stranické a parlamentní posty. XV. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVI. sjezd KSČ ho ve funkci kandidáta ÚV KSČ potvrdil.[7] Ve volbách roku 1971 byl zvolen do České národní rady. Ve volbách roku 1976 přešel do Sněmovny lidu (volební obvod č. 97 – Hodonín-Břeclav, Jihomoravský kraj). Mandát získal i ve volbách roku 1981 (obvod Hodonín-Břeclav). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1986.[8][9][10]
Od roku 1997 působil jako pedagog na Bankovním institutu vysoké škole v Praze.[5]