Bohumil Bauše

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Bohumil Bauše. Od svého založení vzbudil Bohumil Bauše zájem milionů lidí po celém světě. V průběhu historie byl Bohumil Bauše předmětem debat, studií a obdivu a stal se tématem velkého významu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bohumil Bauše, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Odhalíme jeho význam, jeho možné aplikace a důsledky, které má pro budoucnost. Připravte se na ponoření do tohoto vzrušujícího tématu a objevte vše, co Bohumil Bauše nabízí.

Bohumil Bauše
Bohumil Bauše
Bohumil Bauše
Narození17. února 1845
Hradec Králové
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. listopadu 1924 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, přírodovědec a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Bohumila Baušeho (matrika N 1836-1847 Hradec Králové (SOA Zámrsk))

Bohumil Bauše (17. února 1845 v Hradci Králové[1] – 14. listopadu 1924 v Praze)[2] byl český učitel, přírodovědec, spisovatel a překladatel.

Život

Pocházel z rodiny středoškolského profesora Václava Baušeho a jeho manželky Eleonory, rozené Bartákové. Po absolvování gymnasia v Hradci Králové pokračoval studiem na filozofické fakultě Karlovy-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po jejím ukončení, povinné praxi suplenta a složení pedagogické zkoušky nastoupil jako středoškolský učitel, postupně na gymnasiích v Jindřichově Hradci, Německém Brodě a Táboře.

Po smrti první ženy Zdenky roku 1876 zakotvil v Praze, kde od školního roku 1876/77 vyučoval na c. k. vyšším reálném gymnasiu v Truhlářské ulici. Roku 1880 se podruhé oženil, s Hermínou Stiebitzovou (1858–1914), s níž měl syny Prokopa, Ivana a dceru Marii, které patřila k prvním posluchačkám filozofie na Karlově univerzitě[3]. V roce 1905 odešel do důchodu s titulem školního rady.

Jako veliký propagátor přírodních věd napsal mnoho článků do školních programů a výročních zpráv škol, v nichž působil, a mnoho odborných fejetonů do různých časopisů přírodovědeckých i beletristických. Některé pak vyšly knižně. Byl autorem několika odborných knížek a spoluautorem Ottova slovníku, Brehmova Života zvířat. Překládal různé články z cizích jazyků a k překladům jiných kolegů psal úvodníky či doslovy.[4]

Vydané knihy

  • Skály prachovské (1886)
  • O původu savců
  • Čtvero ročních časů (1893)
  • Volné listy z knihy přírody (1895)
  • Pohledy do dílny přírody (1897)
  • Člověk a živočišstvo (1907)
  • Matka země
  • Za domovem (společné dílo s A. Wenigem a K. Rožkem)
  • Život a cesty dr Emila Holuba (1907)
  • Ptactvo v mluvě českého lidu (1912)

a mnoho dalších

Překlady

  • E. Brightwenová – Láska za svobodu (o zvířatech, z angličtiny)
  • Jules Michelet – Pták (z francouzštiny 1905)
  • A. Good – Zábavná věda (z francouzštiny (1892)

a další

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1836-1847 v Hradci Králové, sign.51-16, ukn.3049, str.347. Dostupné online
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých TO Z6, s. 198. Dostupné online.
  3. ↑ /Pražská pobytová přihláška rodiny
  4. ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Bohumil Bauše, s. 306. 

Literatura

Externí odkazy