V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Kateřina Cornaro a jeho dopad na naši současnou společnost. Budeme analyzovat různé pohledy a názory, které existují kolem Kateřina Cornaro, a také jeho relevanci v různých kontextech. Kromě toho prozkoumáme historické a kulturní faktory, které přispěly k vývoji Kateřina Cornaro v průběhu času. Prostřednictvím této podrobné analýzy se snažíme poskytnout holistický pohled na Kateřina Cornaro s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a roli v současném světě.
Kateřina Cornaro | |
---|---|
Kyperská královna | |
![]() Gentile Bellini: Caterina Cornaro | |
Doba vlády | 1474–1489 |
Narození | 25. listopadu 1454 Benátky |
Úmrtí | 10. července 1510 Benátky |
Předchůdce | Jakub III. |
Nástupce | přímá benátská správa |
Rod | Cornaro |
Příbuzní | Giorgio Cornaro (bratr) Marco Cornaro (prapraděd) Francesco Cornaro (synovec) Marco Cornaro (synovec) Andrea Cornaro (synovec) Giacomo Corner (synovec) Giorgio Cornaro (prasynovec)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kateřina Cornaro či Caterina Veneta (Kateřina Benátská) (25. listopadu 1454, Benátky – 10. července 1510, Benátky) byla v letech 1474–1489 kyperská královna.
Pocházela z významného benátského patricijského rodu Cornaro a byl jí udělen čestný titul Dcera Benátské republiky; díky jejímu vlivu posiloval benátský stát své pozice na Kypru a po smrti Kateřinina manžela, krále Jakuba II. řečeného Bastard (Jacques le Bâtard) z rodu Lusignan, známého pro svou politickou amorálnost,[2] nárokovat i vládu nad celým ostrovem.