V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Archiv Českého rozhlasu a prozkoumáme jeho různé aspekty, vlastnosti a možné aplikace v každodenním životě. Archiv Českého rozhlasu je téma, které vzbudilo zájem výzkumníků, odborníků a nadšenců díky své relevanci v různých oblastech a schopnosti ovlivnit náš způsob myšlení, cítění a jednání. V tomto smyslu budeme Archiv Českého rozhlasu analyzovat z různých perspektiv s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a potenciálu. Od svých počátků až po budoucí projekce se Archiv Českého rozhlasu odhaluje jako vzrušující téma, které vzbuzuje zvědavost a zve nás k zamyšlení nad jeho dopadem na dnešní svět.
Archiv Českého rozhlasu | |
---|---|
![]() | |
Sídlo | Praha 2, Česko |
Souřadnice | 50°4′40,01″ s. š., 14°26′1,68″ v. d. |
Oficiální web | informace |
archivy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Archiv Českého rozhlasu je specializovaný archiv, jeden z největších zvukových archivů ve střední Evropě a nejrozsáhlejší útvar Českého rozhlasu. V depozitářích tři patra pod zemí je uloženo na 80 tisíc hodin zvukových záznamů a 25 milionů stran písemných materiálů. Archiv podporuje rozhlasový program, uchovává kulturní dědictví českého národa a zpřístupňuje ho veřejnosti.
Archiv ČRo je součástí odboru Archivní a programové fondy[1] Českého rozhlasu. Má status specializovaného veřejného archivu, akreditace mu byla udělena Ministerstvem vnitra ČR ke dni 5. září 2007.
Archiv dokumentuje celou historii Československého a Českého rozhlasu po stránce programové i právní. Soustřeďuje, ukládá, zpracovává a zpřístupňuje různé typy historických i soudobých médií, zvukové záznamy, fotografie, scénáře, osobní fondy, správní materiál, písemnosti programově provozního charakteru, technickou dokumentaci, korespondenci a knihy.
Nejcennější soubor dokumentů se váže k Pražskému povstání, byl prohlášen za archivní kulturní památku.
Nejstarší zvukový záznam pochází z roku 1888, jde o pozdrav lorda Sullivana vynálezci T. A. Edisonovi.
Archiv obsahuje nahrávky hlasů všech československých a českých prezidentů i řady dalších dějinných osobností a současníků. Dokumentuje přelomové události, zaznamenává mluvené slovo i hudbu. Celková stopáž uložených záznamů činí 25 let.
Mezi listinnými a předmětnými fondy vynikají: fond českého válečného vysílání BBC, fond věnovaný bojovníkům o rozhlas, sbírka medailí a ocenění společnosti Radiojournal, rukopisy slavných spisovatelů (např. K. Čapek, Vl. Holan) i hudebních skladatelů (např. B. Martinů, L. Janáček, J. Suk).
Více než 136 tisíc zvukových snímků (hudební a slovesné nahrávky) na analogových a digitálních nosičích.
Shromažďuje informace o hudebních snímcích rozhlasové i mimorozhlasové provenience. Kartotéka obsahuje přes milion evidenčních lístků.
Její fond čítá téměř 70 000 svazků (desítky vědních oborů). Otevřena pro veřejnost.[2]
Archiv ČRo spolupracuje s řadou veřejných institucí – univerzitami, akademickými pracovišti, archivy, médii, knihovnami, vydavatelstvími.
Projekty: Paměť národa, Virtuální národní fonotéka, Paměť světa pod gescí České sekce UNESCO, NAKI (přepis mluveného slova do textu), PIQL (archivace na filmový pás)
Československý rozhlas začal soustřeďovat písemnosti programové povahy na přelomu let 1927-1928. Nejprve byl vytvořen tzv. literární archiv, který pečoval o písemnosti společnosti Radiojournal (předchůdce Československého rozhlasu). Dále byl budován zvukový archiv s cílem[9] zachovat kvalitní nahrávky pro pozdější reprízy. Oddělení byla sloučena v roce 1954, kdy vznikl Ústřední archiv Československého rozhlasu. Od roku 1959 se archivní pracoviště soustřeďovala v zámku v Přerově nad Labem. V souvislosti s federalizací Československa vzniká nově v roce 1971 Archiv Československého rozhlasu v Bratislavě.[10] Ke vzniku současných Archivních a programových fondů[11] vedla potřeba jednotného vedení všech oddělení podporujících rozhlasový program. Celý archiv přesídlil do Studiového domu ČRo (Římská 13, Praha 2) v roce 2000.
Od konce roku 2003 digitalizuje[12] Archiv ČRo písemnosti i zvukové a obrazové dokumenty. Digitalizované kopie se ukládají spolu s popisnými informacemi ve speciálním rozhlasovém systému AIS (Automatizovaný informační systém). Od téhož roku ukládá rozhlas kompletní vysílání svých stanic.